Dolní komora švýcarského parlamentu ve středu vyslovila souhlas s kontroverzním nákupem 22 švédských stíhaček Jas-39 Gripen. Pro pořízení těchto letounů, jaké si na další období zřejmě opět pronajme Česko, se vyslovilo 118 poslanců, proti jich bylo 67. Za týden by se měla k tomuto obchodu za 3,13 miliardy švýcarských franků (65 miliard korun) znovu vyjádřit horní komora parlamentu.
Rozhodnutí švýcarské vlády nakoupit od Švédů tyto stroje vyvolala v celé zemi ostré diskuse. Nejen o nákupu nových letounů, ale i o tom, zda Švýcarsko vůbec potřebuje bojové letectvo.
Průzkum provedený v neděli týdeníkem SonntagsBlick ukázal, že 63 procent Švýcarů je proti tomuto nákupu. Kromě toho 60 procent dotázaných zastává názor, že země vůbec žádné nové letouny nepotřebuje.
Po dolní komoře by se za týden měla k tomuto problému znovu vyjádřit i horní komora. Ta sice v březnu s nákupem souhlasila, ale zároveň odmítla jeho navržené financování.
O osudu tohoto obchodu bude nakonec zřejmě rozhodovat referendum, které by se mohlo konat v prvním pololetí příštího roku.
Švýcarsko neválčilo už více než dvě staletí, a tak nákup stíhaček, vyžadující škrty v jiných oblastech jako třeba školství, není populární. Saab se snaží toto sousto osladit sliby zakázek pro švýcarské firmy.
Váhavé Česko
Novou smlouvu o pronájmu gripenů se chystá uzavřít Praha. Úřadující premiér Jiří Rusnok se nedávno vyjádřil, že by rozhodnutí rád nechal nové vládě, ale v případě hrozby zhoršení podmínek nechá rozhodnout svoji vládu.
Česko si gripeny pronajalo na deset let za 20 miliard korun, pronájem 14 strojů skončí v roce 2015.
Gripeny v současné době používá vedle Švédska a Česka také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko. Pokud by je zakoupilo i Švýcarsko, mohlo by to podle analytiků podpořit jejich prodej do dalších zemí.
