Jak se v Bulharsku perou peníze z drog a obchodu se zbraněmi a bílým masem? I na nesmyslných stavbách nešetrných vůči přírodě. Tak to alespoň tvrdí bulharští ekologové. Souhlas si podle nich investoři kupují u zkorumpovaných politiků.
Kdo si přečetl v průvodci, že pohořím Rila lze putovat celé dny a nenarazit na civilizaci, může být brzy hořce zklamán: U obce Paničište na území o rozloze 240 ha, z nichž dvě třetiny leží na území Národního parku Rila, už se betonuje, aniž by existovaly potřebné posudky dopadů na přírodu.
Investorem je firma registrovaná na Panenských ostrovech. Půdu od obce koupila jako jediný zájemce bez veřejné soutěže za sedm eur za metr čtvereční, ačkoli tržní cena je prý 30 až 50 eur za metr. Základy hotelu stojí, na jednadvaceti sjezdovkách se kácí lesy, kladou se kabely a budují silnice.
V sousedství u Samokova roste středisko Iskrovete. Třísethektarový pozemek koupil čtvrtý nejbohatší Bulhar Christo Kovački (45). Zaplatil 2,50 za metr čtvereční, ačkoli v té době nebylo možné půdu v okolí koupit za méně než za 60 eur za metr, tvrdí Alexandr Dončev ze sdružení bulharských parků.
Lyžovačka na pasece za špinavé peníze
„Při investicích čím dál více nejde o to, aby přinesly zisk, ale o praní špinavých peněz z pašování drog a obchodu se zbraněmi a bílým masem," řekl polskému listu Gazeta Wyborcza právník Svilen Ovčarov ze sdružení advokátů, kteří bezplatně pomáhají ekologům.
Ve stavebnictví lze peníze snadno „utopit" a pustit je do legálního oběhu, dodává. Jen tím lze podle jeho názoru vysvětlit, proč se staví lyžařské vleky v nadmořské výšce, v níž na Balkáně není sníh.
Za překvalifikování zemědělského pozemku na stavební parcelu či za změnu územního plánu si obecní politici nechávají od investorů zaplatit kolem 30 tisíc eur (zhruba 700 tisíc korun), řekl Ovčarov.
Zahlcená Evropská unie
Území Národního parku Rila Evropská unie začlenila do svého programu na ochranu nejvzácnějších evropských lokalit Natura 2000. Nedodržování zásad programu Natura 2000 je porušením unijního práva a hrozí ze ně provinilému státu finanční sankce. A tak ekologové, kteří už vlastní vládě nevěří, bombardují žalobami a stížnostmi orgány unie.
V Bruselu zbystřili. Korupcí a marnotratností vyděšená unie poprvé v historii zmrazila peníze na pomoc nové členské zemi, pro Bulharsko 600 milionů eur. Ve stovkách často protichůdných zpráv z Bulharska se prý ale euroúředníci doslova topí, rychlou reakci na konkrétní žaloby ekologů nejspíš čekat nelze.
„Vyřízení žalob v EU je příliš dlouhý proces. Může trvat čtyři roky, což znamená, že investor postaví, cokoli si zamane," vysvětluje Ovčarov. „Zdevastovaná území pak budeme moci nabídnout jedině NASA pro testy kosmických lodí," ironizuje.
Foto: bulgaria-photo.info
