Až devadesát procent neúspěšných žadatelů o azyl se vyhne deportaci z Rakouska, uvedl ministr obrany Hans Peter Doskozil. Nejčastějším důvodem, proč odmítnutí žadatelé o mezinárodní ochranu zůstávají v zemi, je podle něj neochota zemí původu je přijmout zpět. Doskozilovo tvrzení ale vyvolalo spor v koaliční vládě. Ministerstvo vnitra totiž jím uváděné číslo považuje za přehnané.
"Podle mého odhadu nemůže Rakousko až 90 procent osob s negativním rozhodnutím o udělení azylu vrátit do zemí jejich původu, neboť s těmito zeměmi nemáme readmisní dohody," řekl Doskozil. Před několika týdny se prý dokonce pokusil svolat setkání příslušných ministrů EU, kteří by se zabývali deportacemi do zemí, které své občany odmítají přijímat. Mezi takovými zeměmi jsou podle něj například Maroko či Afghánistán.
Rakouské ministerstvo vnitra ale Doskozilův odhad považuje za přehnaný. Podle něj letos úřady zamítly 11 500 žádostí o azyl. Z Rakouska od ledna do konce září dobrovolně odešlo nebo bylo deportováno 7826 lidí. V zemi tak navzdory nepřiznání azylu zůstalo asi 30 procent žadatelů, uvedlo ministerstvo.
Počet neúspěšných žadatelů zůstávajících v Rakousku je podle Kurze vysoký
Nemusí jít o tytéž osoby, ale o migranty, jimž úřady zamítly žádost o azyl již dříve. Přesné číslo není ve skutečnosti možné zjistit, neboť se neeviduje, kolik lidí zemi opustilo "na vlastní pěst", aniž by to nahlásili úřadům.
Ministr zahraničí Sebastian Kurz se ve středu odmítl do sporu ministerstev, z nichž jedno ovládají sociální demokraté a druhé lidovci, vložit, uvedl ale, že tak jako tak je počet neúspěšných žadatelů o azyl, kteří v Rakousku zůstávají, "příliš vysoký".
Rakousko od ledna do konce září zahájilo azylové řízení s 28 298 žadateli. Horní hranice počtu žádostí pro rok 2016, kterou vláda stanovila ještě v lednu pod vedením bývalého kancléře Wernera Faymanna, je 37 500.
