Ostrý spor
Duda podepíše zákony o justici. I přes odpor Bruselu

Polský prezident Andrzej Duda dnes oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě. Evropská komise několik hodin předtím došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Duda v létě vetoval dva ze tří zákonů schválených parlamentem ovládaným konzervativně nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS), z níž sám vzešel. Normy umožňující vládě rozhodnout o obsazení nejvyššího soudu či svěřující obsazení klíčové soudcovské rady dolní parlamentní komoře Sejmu narazily na tvrdý odpor opozice a kritiku z Bruselu. Poté předložil zákonodárcům vlastní návrhy, které označil za kompromisní a parlament je začátkem prosince schválil.

"Ty zákony se velice, velice liší od těch, které jsem vetoval v červenci," prohlásil dnes v projevu ve varšavském prezidentském paláci. Zákon o nejvyšším soudu podle něho například zvyšuje počet jeho členů i rozšiřuje počet jeho komor, čímž se podle Dudy zrychlí soudní řízení.

Podle právních expertů však ani prezidentova verze zákonů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska. Například o složení soudcovské rady bude stejně jako v zamítnuté verzi napříště místo samotných soudců rozhodovat Sejm, v němž má PiS pohodlnou většinu.

"Pokud jde o zákon o KRS (soudcovské radě), tak s nevolí slýchám spoustu názorů elit, včetně elity soudcovské, že ten zákon údajně zpolitizuje KRS," prohlásil Duda, který v projevu odmítl kritické názory na adresu reformy podpořené PiS. Dodal, že soudy mají sloužit obyvatelům a to byl hlavní cíl reformy.

Nejvyšší soudcovské rady fungují i v některých jiných evropských zemích. Mimo jiné ale nejsou zřízeny v Česku nebo Německu, kde správu soudnictví zajišťuje převážně moc výkonná řízená politiky.