Kam se hrabe Pisa
Durynští plánují nejšikmější věž světa. Závrať inkluzive

Snad každý trochu sečtělý člověk ví, že kolem šikmé věže (torre pendente) v Pise je sice dost turistického povyku, nejšikmější na světě však zdaleka není. Ale která to je? O odpověď se v minulosti nejednou rozhořely spory, teď vede emirát Abú Zabí. Už brzy by měla být na tuto otázku prostá, trvanlivější odpověď: nejnejnejšikmější věž se tyčí v německé spolkové zemi Durynsko (Thüringen).

Než tomu tak bude, ještě nějaký pátek potrvá. V nynější fázi už existujícího projektu se totiž diskutuje o tom hlavním. Kdo celou věc zaplatí.

Na vrchu Geba (751 metrů nad mořem) v durynském pohoří Rhön by měla vyrůst více než 70 metrů vysoká vyhlídková věž se sklonem 23,5 stupně.

Šikmost věže má odpovídat sklonu zemské osy. Díky těmto parametrům se má stát nejnakloněnější věží na světě. Zatím tento rekord drží s 18 stupni mrakodrap Capital Gate v emirátu Abú Zabí u Perského (Arabského) zálivu.

Šampion ve Spojených arabských emirátech je vysoký 160 metrů a čítá 35 podlaží. Ve srovnání s Pisou je čtyřikrát šikmější - stavba je vychýlena z osy počínaje 12. patrem.

Radní ze Schmalkalden-Meiningenu si nechali odborníky spočítat, že by na Gebu každý rok přijelo až 100 tisíc návštěvníků. Už 80 tisíc by znamenalo rentabilitu projektu.

Dnes je to spíše tišší kout, byť s úchvatným rozhledem, a ročně sem vystoupá jen kolem deseti tisíc turistů. Miří sem opakovaně i leckteří Duryňci. 

Projekt za 14 milionů eur (asi 383 milionů Kč) pochází dílny architektonické kanceláře Bießmann und Büttner, kde mají ještě další plány. Kolem šikmé věže by podle jejich návrhu měl vést chodník elipsového tvaru zavěšený na lanech, který by nabízel vzrušující procházku. Ocenili by to hlavně ti návštěvníci, kteří netrpí závratí.

Interiér věže poskytne 1200 metrů čtverečních plochy pro tematicky vhodné výstavy. V případě tohoto kraje by to byla expozice o astronomických fenoménech, historii pohoří Rhön a dále o zvláštních přírodních jevech.

Tato oblast je známá kvůli tomu, že zde světelný smog neruší pohled na noční oblohu posetou hvězdami. "Tady můžete pozorovat zodiakální (zvířetníkové) světlo, kvůli němuž byste jinak museli cestovat do pouště Namib," vysvětluje šmalkaldský radní Peter Heimrich v magazínu Der Spiegel.

Další atrakcí by měla být skluzavka nebeských těles v návštěvnickém centru.

Heimrich doufá, že se se stavbou věže začne ještě letos. Zda se tak opravdu stane, je ve hvězdách. Za prvé, i v řadách politiků se proti projektu začaly ozývat kritické hlasy. Hovoří se mimo jiné o gigantomanii.

Za druhé, otazník visí i nad financováním. Příslušný okres a zúčastněné obce doufají, že 90 procent ceny stavby by mohl zaplatit Svobodný stát Durynsko. Zbylých deset procent by pak dodaly samy obce.

Projekt kritizují i milovníci přírody, podle nichž je podobná paráda na vrchu Geba zcela zbytečná a zkazí obraz krajiny. Problémy jsou už s logistikou, konkrétně s místními úzkými cestami. Plánovaná kvanta návštěvníků budou jen těžko zvládat.

Třebaže i o to se vedly spory, platila dlouho za nejšikmější v Německu věž kostela Frisendom ve vesnici Suurhusen ve Východním Frísku. Její sklon je 5,19 stupně a místní farnost ji kdysi nechala zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Do Suurhusenu kvůli kostelu přijíždělo kolem deseti tisíc turistů z celého světa ročně.

Nejšikmější věž v Praze je kamenná vodárenská věž na pravém břehu Vltavy vedle budovy Mánesa, zvaná Šítkovská. Je vysoká 47 metrů a od své svislé osy je vychýlena zhruba o 115 centimetrů.