Džihádisté ze Střední Asie útočí

Útoky ve Stockholmu a v petrohradském metru ukázaly na nový trend - podezřelí pocházejí ze Střední Asie. Ukazuje se, že v bývalých sovětských republikách se profilovala skupina sympatizantů takzvaného Islámského státu a poměrně velké množství lidí odjelo bojovat do Sýrie.

Útoky ve Stockholmu a v Petrohradě mají jedno společné - s až udivující rychlostí našla policie hlavní podezřelé. Pocházeli nikoli ze Sýrie nebo Afghánistánu, ale z postsovětské Střední Asie. U stockholmského útočníka, který do davu najel nákladním autem a zabil přinejmenším čtyři lidi, našli uzbecký pas. Bombu, která ve vagonu petrohradské podzemní dráhy zabila 14 lidí, odpálil pode policejních vyšetřovatelů na svém těle teprve dvaadvacetiletý Akbaržon Džalilov. Chlapec, který pocházel z kyrgyzského města Oš v horní části Ferganské kotliny, ve čtvrti, kde má převahu uzbecké obyvatelstvo, poměr Kyrgyzů a Uzbeků je asi půl na půl.

Policie i tajné služby se teď snaží zjistit, kde se mladý Džalilov dostal k radikální ideologii. Mohlo to být doma v Oši, kde za poslední léta vyrostly desítky nových mešit. I když se na ně kyrgyzský stát snaží dohlížet, jeho síly na to nestačí. Oš a jeho okolí je potenciálně výbušná oblast, o které se ve světě moc neví. Když se novináři zeptali v ústředí kyrgyzské tajné služby, kolik místních odjelo bojovat do Sýrie, dostali až udivující odpověď - 600 lidí. Ví se také, že zhruba 60 lidí padlo, co se však stalo s ostatními a zda se někteří vrátili domů, už jasné není. V autoritativních režimech Uzbekistánu a Turkmenistánu už pravděpodobné počty bojovníků IS z řad občanů těchto zemí novinář tak snadno nedostane. Předpokládá se ale, že jich může být v porovnání s Kyrgyzstánem ještě daleko více.

Z nadšení i za peníze

Do Sýrie lákají dobrovolníky nejen fanatičtí imámové, ale taky životní podmínky: chronická bída, korupce a nezaměstnanost. V Uzbekistánu se k tomu přidávají represe ze strany bezpečnostních složek proti každému, kdo dle jejich názoru nesouhlasí s režimem. Prezident Islam Karimov, za jehož éry proslula tajná policie třeba mučením zadržených zaživa ve vařící vodě, sice zemřel, nahradil ho ale v mnoha ohledech stejně tvrdý Šavkat Mirzijojev. Represe někdejší Karimovův a dnešní Mirzijojevův režim obhajuje nutností chránit demokracii po západním vzoru, a to ještě více žene vodu na mlýn protizápadnímu směřování džihádistů. Jsou ale i tací, kteří se na cestu do Sýrie vydají kvůli znechucení z korupce a poměrů nebo čistě za peníze. IS totiž platí poměrně dobře a o zkušené lidi má zájem.

Právě dostat dobře zaplaceno mohlo být hlavní motivací Abdulkadira Mašaripova, který podle vyšetřovatelů postřílel na Nový rok 39 lidí v nočním klubu Reina. V tomto případě však šlo o teroristického profesionála, který z rodného Uzbekistánu odešel už před sedmi lety do Afghánistánu a poté se různými oklikami dostal k Islámskému státu. "Je to vzdělaný člověk, který mluví čtyřmi jazyky," charakterizoval Mašaripova istanbulský guvernér Vasip Sahin. Z místa činu dokázal Mašaripov nepozorovaně zmizet a podle policie se chystal odjet do Sýrie.

Mezi IS a al-Kajdou

V řadách tzv. Islámského státu pak tvoří bojovníci ze Střední Asie a Kavkazu poměrně silnou skupinu. Mají dvě menší uskupení, kde se mluví převážně rusky a jsou ceněni pro svoji ukázněnost a zkušenosti. K IS se přihlásila dokonce i část Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU), které před sedmnácti lety přesídlilo do Afghánistánu, později do kmenových území Pákistánu a dnes je opět aktivní zejména na afghánském západě a severu. IMU sice úzce spolupracovalo s al-Kajdou, v září 2014 ale jeho lídr Usman Gazi vyhlásil věrnost Islámskému státu. Následovaly boje s afghánským Talibanem, které nemá IS v lásce, a nucený ústup z Afghánistánu. Dnes jedna z frakcí odmítla další spolupráci s Islámským státem a opět se přidala k al-Kajdě a Talibanu, další bojovníci odešli do Pákistánu, ale i přímo do řad islamistů v Iráku a Sýrii.

Autor je editorem ČRo - Radiožurnálu.

* Jak reaguje na útoky společnost v Rusku?