Ekvádorští činitelé začali předávat americkým vyšetřovatelům dokumenty patřící zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi, které po jeho zatčení britskou policií zůstaly na ambasádě v Londýně. Informovala o tom britská média. Právníci Australana, který je v USA stíhán kvůli zveřejnění utajovaných informací, krok označili za "bezprecedentní porušení azylových pravidel".
Vydání dokumentů požadovaných Američany minulý týden schválil ekvádorský ministr zahraničí José Valencia a z jihoamerické země kvůli tomu podle listu The Guardian přicestovalo do Londýna několik úředníků. Ti začali vyšetřovatelům předávat materiál zahrnující Assangeovy poznámky, právní či lékařské záznamy nebo texty na elektronických nosičích.
"Ekvádor se dopouští flagrantního porušení nejzákladnějších pravidel instituce azylu tím, že promptně předává osobní věci azylanta zemi, před níž byl chráněn," uvedl podle stanice BBC Assangeův právník Aitor Martínez.
Ekvádor 11. dubna zrušil rozhodnutí, jímž od roku 2012 poskytoval Assangeovi azyl na své diplomatické půdě. Sedmačtyřicetiletý Australan si nyní v Británii odpykává padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce, kterého se dopustil právě odchodem na ekvádorskou ambasádu.
O vydání Assange má zájem rovněž Švédsko, kde čelí obvinění ze znásilnění. Švédská prokuratura oznámila, že na něj vydá evropský zatykač. Britské úřady budou proto rozhodovat, zda upřednostní jeho vydání do Švédska či USA.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku a v Afghánistánu.
Právě tato činnost je podle samotného Assange hlavním motivem nejen americké, ale i švédské snahy o jeho zadržení. Švédské obvinění ze znásilnění označuje Australan za pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.
