Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan požaduje od Berlína větší podporu v jeho snahách o vstup do Evropské unie. Německá kancléřka ale zůstává zdrženlivá a hovoří jen o "procesu s otevřeným výsledkem". Po snaze o ofenzívu šarmu při nynější návštěvě Spolkové republiky zažil šéf turecké vlády studenou sprchu.
Stalo se tak na dnešní společné tiskové konferenci, na níž Angela Merkelová vyjádřil "jen" spokojenost s tím, že se loni podařilo jednání, která stále více či míně drhnou, odblokovat. O termínu jejich završení ale kancléřka nechtěla spekulovat.
EU loni po odmlce v přístupových rozhovorech otevřela jednání o kapitole 22, která se týká regionální politiky. Merkelová dnes uvedla, že rozhovory v této oblasti běží dobře. "Umíme si velmi dobře představit, že kapitoly 23 a 24 o právním státu budou otevřeny co nejdříve," řekla německá kancléřka.
K tomu, zda Turecko do unie skutečně vstoupí, se ale vyjádřila zdrženlivě. "Souhlasím s tím, že se budou konat přístupové rozhovory. Ale je to proces s otevřeným výsledkem a není časově ohraničený," řekla Merkelová.
"Není žádným tajemstvím, že já se stavím k plnohodnotnému členství Turecka (v EU) skepticky, na tom se nic nezměnilo," dodala.
Turecko začalo o vstupu do EU jednat už v roce 2005, souběžně s Chorvatskem, o které se unie rozšířila loni.
Vyjednávání blokují mimo jiné územní spory s Kyprem, proti tureckému členství se ale postavila i část západoevropských politiků.
Loni Brusel velmi nespokojil tvrdý postup Erdogana a spol. proti rozsáhlým protivládním protestům, které začali v parku Gezi v Ankaře. Postupně se rozšířily do dalších měst a dalších měst.
V uplynulých týdnech turecká vláda ostře zakročila proti policistům a pracovníkům justice, kteří vyšetřovali rozsáhlou korupci kruhů blízkých Erdoganovi.
Stále častěji se objevují obviňování, že turecká vláda omezuje svobodu tisku a hodlá ulehčit úplnou cenzuru internetu.
Mnozí evropští politici varují před plíživou islamizací v Turecku.
