Estonské ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona, který trestá vězením popírání stalinských deportací, jimž byly v sovětské éře vystaveny tisíce obyvatel země. Za schvalování či popírání deportací na Sibiř za vlády diktátora Josifa Stalina by estonské soudy mohly vyměřovat nepodmíněné tresty ve výši až tří let, oznámila baltská agentura Delfi.
Paragraf o odmítání deportací je součástí širší právní normy, která trestá popírání holokaustu a dalších projevů genocidy, které za zločin proti lidskosti označí mezinárodní nebo estonské soudy. Návrh zákona podléhá schválení v parlamentu a v platnost vstoupí po podpisu prezidenta.
Masové deportace prožilo Estonsko ve válečném období po roce 1939, kdy Pobaltí na základě tajné smlouvy s Hitlerem obsadila Rudá armáda. K největší vlně došlo v červnu 1941, kdy bylo na Sibiř vysídleno kolem 10 tisíc Estonců.
Podobné deportace organizovaly sovětské bezpečnostní orgány pod záminkou boje s "protisovětskými živly" i v Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, na Ukrajině a v Moldavsku. Výročí deportací ze 14. června 1941 je v Estonsku dnem národního smutku.
K deportacím Estonců docházelo i později, například v březnu 1949 to bylo odhadem 20 tisíc lidí. Tehdejší úřady zdůvodňovaly vyhnanství nutností boje s kulaky a nacionalisty.
