Energetická bezpečnost, boj proti změnám klimatu, obchodní otázky a možná i problematika lidských práv se budou probírat na nadcházejícím summitu Evropské unie a Ruska. Tato s napětím očekávaná vrcholná schůzka začíná dnes ve Stockholmu.
EU budou ve švédské metropoli zastupovat šéf Evropské komise José Barroso či švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země tento půlrok EU předsedá. Letos v červenci vystřídala Českou republiku. Moskva vysílá delegaci v čele s prezidentem Dmitrijem Medveděvem.
Vztahy mezi 27členným blokem a Ruskem se v poslední době sice zlepšují, stále však jsou poměrně problematické. Hodně se na tom podílely třeba události z loňského srpna, kdy se mezi Ruskem a Gruzií odehrál krátký, avšak krvavý ozbrojený spor. V souvislosti s ním Moskva uznala k nevoli Bruselu nezávislost dvou gruzínských separatistických oblastí Jižní Osetie a Abcházie.
Původně se čekalo, že jedním z konkrétních výsledků summitu by mohla být dohoda o posílení systému včasného varování pro případ energetických krizí, jakou bylo letos na začátku roku přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy.
Právě tyto problémy se na zhoršení vztahů v minulosti také významně podepsaly. Zmiňovanou dohodu o systému včasného varování však nakonec Brusel s Moskvou podepsal v Rusku už v pondělí.
Přesto je zřejmé, že energetická problematika bude patřit k hlavním otázkám, které se na vrcholné schůzce otevřou. Evropská unie totiž chce za každou cenu zabránit tomu, aby se události z letošního ledna, kdy na zhruba dva týdny zcela ustaly dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy kvůli sporům mezi Kyjevem a Moskvou, někdy v budoucnu opakovaly.
"Co by měla Evropská unie na tom summitu chtít, to jsou jasné garance, že situace, kterou známe z ledna letošního roku ohledně dodávek ruského plynu přes Ukrajinu, se nebude opakovat," řekl šéf české diplomacie Jan Kohout.
Unijní předáci se také budou snažit své ruské protějšky přesvědčit o potřebě spolupráce na boji proti globálnímu oteplování. EU má ambici stát v čele celosvětového úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.
V prosinci se uskuteční dlouho očekávaná mezinárodní konference, na níž by se měl svět pokusit dohodnout, jak v budoucnu společně proti změnám klimatu postupovat.
Problém je nejen s vlastním stanovením případných limitů na vypouštění emisí, ale také s tím, jak bohatší země finančně pomohou rozvojovému světu, aby se také připojil. To je podle expertů nezbytné k případnému úspěchu budoucích akcí proti globálnímu oteplování.
Evropská unie již tradičně při jednáních s Ruskem vznáší i otázky týkající se dodržování lidských práv v Rusku. Za jejich stav bývá Moskva z různých stran tradičně kritizována. Nejinak tomu zřejmě bude i tentokrát. I když na druhou stranu je podle některých diplomatů otázkou, jak silně bude tento problém nyní nastolen, neboť na summitu bude i řada dalších témat, která je třeba s Moskvou probrat.
Před jednáním Evropský parlament přijal usnesení, v němž zákonodárci předáky EU vyzývají k tomu, že by záruka dodržování lidských práv měla být jak klíčovým bodem jednání summitu EU - Rusko, tak i nedílnou součástí nové dohody mezi blokem a Moskvou. Jednání o novém strategickém rámci mezi EU a Ruskem stále pokračují.
Ve Stockholmu se samozřejmě budou řešit i obchodní otázky. Jednat se zřejmě asi bude o možném vstupu Ruska do Světové obchodní organizace (WTO), kde by Brusel rád Moskvu viděl.
Rusko je třetím největším obchodním partnerem EU. V první polovině letošního roku vývoz z Ruska klesl na 31 miliard eur (791 miliard korun) z 51 miliard (1,3 bilionu korun) ve stejném období loňského roku. Vzájemná obchodní výměna se snížila v prvních šesti měsících meziročně ze 40 na 21 miliard eur (z bilionu na 536 miliard korun).
Foto: Gunnar Seijbold/Regeringskansliet, Nord-Stream a ČTK/AP
