Vedoucí představitelé institucí Evropské unie se nově začnou pravidelně scházet i se zástupci ateistických organizací či svobodných zednářů. Šéfové Evropské komise, Evropského parlamentu a prezident EU se dosud scházeli pouze s představiteli nejrůznějších náboženských hnutí.
Podobné schůzky se konají pravidelně od roku 2005 a poslední taková se uskutečnila v pondělí. Kromě nejpočetněji zastoupených představitelů křesťanských organizací se jí účastnili i židovští rabíni či zástupci komunity hinduistů a sikhů. Pod tlakem předsednické země EU Belgie, která ve vlastní ústavě chrání nejen náboženské, ale i humanistické organizace se v říjnu letošního roku uskuteční i setkání s ateisty a svobodnými zednáři.
Účast zednářů na podobném setkání nicméně budí emoce, protože někteří zednáři jsou věřící. "Samozřejmě, že před veřejností se prezentují jako organizátoři nejrůznějších charitativních akcí, ale rovněž provozují rituály, kdy kandidáti stojí s páskou přes oči a vyhrnutými kalhotami během uvedení do lóže," řekl EUobserveru prezident Evropské humanistické federace David Pollock. "Je to taková hra pro chlapečky," dodal.
Svobodní zednáři ovšem mají daleko hlubší historii než všechna evropská humanistická hnutí dohromady. Řád vznikl v 16. století v Anglii, odkud se rozšířil do celého světa. V roce 1877 se zednáři rozdělili na anglofonní lóže a na lóže, které existují v jiných částech světa. Anglofonní zednáři totiž po svých členech požadují, aby věřili v božství, zatímco ostatní nikoliv.
Pollock upozorňuje, že humanisté o žádné setkání s představiteli EU ani nestáli. Odjakživa naopak oponovali myšlence, že církevní preláti mají mít na podobné schůzky nárok, a stavěli se proti tomu, aby jim ho dala Lisabonská smlouva, což se nakonec stalo. "Bohužel jsme tuto bitvu prohráli, ale vznikem summitu ateistů se s námi bude zacházet alespoň rovnoprávně, i když bychom se raději účastnili setkání s církvemi. Místo toho nás však svázali se zednáři," uvedl šéf Evropského humanistického hnutí.
Foto: ČTK/AP, www.profimedia.cz
