Vyhostit ruské diplomaty se v návaznosti na útok nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury po Británii rozhodlo zatím 14 dalších členských zemí Evropské unie. Ve Varně to před summitem EU-Turecko novinářům řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Nevyloučil zároveň, že v nadcházejících dnech a týdnech budou následovat další společná evropská opatření, včetně možných nových vyhoštění ruských diplomatů. Moskva pohrozila recipročními kroky.
Tusk před novináři zdůraznil, že unie je a zůstane kritická k počínání ruské vlády. Vyjádřil zároveň soustrast ruským občanům v souvislosti s tragickým požárem obchodního centra, při kterém v neděli v sibiřském městě Kemerovo zahynulo přes 60 lidí.
Kromě zemí EU se k vypovězení ruských diplomatů rozhodly i Spojené státy, které vyhostí 60 lidí, Ukrajina (13 osob) a Kanada (čtyři osoby). Státy EU, které oznámily vypovězení ruských diplomatů, jsou Německo, Francie a Polsko (po čtyřech), Česko a Litva (tři), Itálie, Dánsko a Nizozemsko (po dvou), Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Rumunsko a Maďarsko (po jednom).
Jako jediná nečlenská země EU se v Evropě připojila Ukrajina, která vypovídá 13 osob. Mezi členskými státy unie, které nevyhostí nikoho, je například Slovensko, jež si v úterý jen předvolalo ruského velvyslance.
Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo prohlášením, že přijme vůči dotyčným zemí odvetná opatření. "Odpověď bude symetrická," citovala ministerstvo agentura RIA. Vyhoštění diplomatů označilo za provokativní gesto a nepřátelský krok. Západní státy obvinilo z toho, že se slepě řídí principy euroatlantického spojenectví.
Prezidenti a premiéři zemí EU koncem minulého týdne na summitu v Bruselu prohlásili, že souhlasí se závěrem britské vlády, podle které za útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru je s největší pravděpodobností odpovědné právě Rusko. "Jiné věrohodné vysvětlení neexistuje," stojí v závěrech vrcholné unijní schůzky.
Už v noci na pátek bylo na summitu EU zřejmé, že část států unie se k podobnému kroku chystá. Jednoznačně se už tehdy vyjádřil například český premiér Andrej Babiš, ale i třeba vrcholní představitelé pobaltských zemí. Diplomaté tehdy hovořili mimo záznam asi o desítce členských zemí, které vyhoštění připravují. Zmiňovali se ale také o tom, že by je další státy mohly později následovat například i pod tlakem veřejného mínění.
