EU loni odmítla 73 procent žádostí o azyl

V Evropské unii loni o azyl požádalo kolem 260 tisíc lidí. Ve zhruba 230 tisících případech, o nichž se v roce 2009 rozhodlo, 73 procent žádostí bylo zamítnuto. Data dnes zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat).

Status uprchlíka dostalo loni v EU 12 procent lidí z těch, o jejichž případech se rozhodovalo. Dalším 11 procentům byla poskytnuta určitá forma ochrany a čtyři procenta žadatelů mohla zůstat v EU z humanitárních důvodů. Některá z rozhodnutí přijatých v roce 2009 se ale týkala i žádostí z předchozích let.

Nejvíce žádostí loni podali Afghánci a občané Ruska (shodně kolem osmi procent všech případů) a Somálci s Iráčany (sedm procent).

Nejčastěji lidé o azyl žádali ve Francii (47 600) a Německu (31 800). Ovšem pokud se vezme podíl žádostí v poměru k počtu obyvatel dané země, pak největší počet připadl Maltě s 5800 žádostmi na milion tamních obyvatel.

ČTĚTE TAKÉ: Pryč s "negry". Italská vládní strana šíří rasismus
                        Afričanů je přes miliardu. Experti: Půjdou do Evropy 

V řadě zemí velké množství žádostí pocházelo z jedné jediné země. Třeba na Maltě 60 procent z nich pocházelo ze Somálska, v Litvě zase 54 procent z Ruska.

V České republice podle evropských statistiků loni úřady zaznamenaly 1240 žádostí, tedy zhruba 120 na milion obyvatel. Na Slovensku to bylo 810 případů (150 na milion obyvatel). Z 530 rozhodnutí, která loni v Česku padla, bylo 430 zamítavých. Na Slovensku na 315 rozhodnutí připadlo 140 zamítnutí.

V Česku nejčastěji žádali loni lidé z Ukrajiny (16 procent žádostí), Kazachstánu (15 procent) a Mongolska (13 procent). Na Slovensku nejpočetnější skupinou žadatelů byli Pákistánci (21 procent), následovaní Gruzínci (12 procent) a Moldavany (devět procent).

Z oficiální statistiky EU nelze vyčíst, jakých národností jsou žadatelé o politické útočiště, kteří přicházejí z mnohonárodního Ruska. Z dostupných mediálních informací však lze vyvozovat, že mezi ně patří mimo jiné Čečenci, kteří prchají kvůli bojům tamních separatistů proti centrální moskevské vládě.

Do EU se snaží dostat například přes Polsko, Česko či jiné středoevropské státy.

Kvůli sociálním a společenským podmínkám v Rusku opouštějí zemi také někteří Židé, kteří míří do EU či Izraele.

Před rokem například vyvolala rozruch dějepisná příručka policejní univerzity v Petrohradě, která obvinila za bídu Ruska Židy.

Foto: archiv EK a Profimedia