Evropská unie s Británií nepovede žádné neformální rozhovory o odchodu z osmadvacítky, dokud Londýn oficiálně nepožádá o vystoupení z unie, uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Podle diplomatů z Bruselu je tento přístup v zásadě jedinou možností, jak může unie Brity tlačit k rychlejšímu spuštění postupu podle článku 50 evropských smluv.
Anketa:
Má po "brexitu" následovat i "czexit" - tedy odchod ČR ze struktur Evropské unie?
- Rozhodně ano. 33%
- Určitě ne. 33%
- Je mi to lhostejné. 33%
Mluvčí německé vlády čelil několika otázkám na jednotu německého postoje, pokud jde o brexit. Zatímco ministr zahraničí spolkové republiky Frank-Walter Steinmeier se nechal slyšet, že by proces britského vystoupení měl začít co nejdříve, německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že případné malé zdržení nepovažuje za problém.
"Nebudou žádná vyjednávání bez aktivace článku 50 (lisabonské smlouvy)," potvrdil před novináři v Bruselu také mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Seibert řekl, že si Německo nepřeje, aby se proces zbytečně protahoval. Zároveň ale poznamenal, že jestli Londýn potřebuje určitý čas, Berlín to respektuje. Jaké časové období má na mysli, neupřesnil. "Jedno je jasné, předtím, než Británie oznámení (o záměru vystoupit) pošle, nebudou žádná předběžná neformální jednání o okolnostech vystoupení. Pořadí kroků musí být dodrženo," konstatoval vládní mluvčí.
Stejně se po schůzce s novým ukrajinským premiérem Volodymyrem Hrojsmanem v Berlíně vyjádřila také Merkelová. Zároveň poznamenala, že rozhodnutí podat žádost o vystoupení je na Británii a že ona sama nemá prostředky, jak tento proces urychlit, nebo naopak zbrzdit. Má ale pochopení pro to, když bude Londýn nějakou dobu situaci analyzovat, dlouhé zdržení by podle ní ale nebylo dobré ani pro hospodářství Británie, ani zbývajících 27 zemí unie.
Německo podle něj vychází z toho, že o vystoupení Británie z unie požádá pravděpodobně až další vláda v Londýně. Zatím pro něj partnerem zůstává odcházející britský premiér David Cameron.
