Evropská unie o šest měsíců prodloužila platnost sankcí, které uvalila na ruské a ukrajinské jednotlivce a firmy kvůli podkopávání územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Opatření se v současnosti týká 155 osob a 44 firem. Tribunál EU zároveň potvrdil platnost restrikcí vůči některým ruským podnikům včetně Rosněfti.
"Zhodnocení situace neospravedlnilo změnu sankčního režimu," stojí v tiskové zprávě Evropské rady. Sankce tak zůstanou v platnosti nejméně do 15. března příštího roku. Opatření spojená se sankcemi zahrnují zmrazení majetku a zákaz vstupu na území EU.
Sankcemi unie reagovala na jaře 2014 na ruskou anexi ukrajinského Krymu. Osoby a firmy na seznamu se podle ní podílejí na podkopávání územní celistvosti Ukrajiny, její suverenity a nezávislosti. Sankce se týkají mimo jiné ruských bank a zbrojních či energetických firem. V červenci na seznam přibyly také firmy, které se podílely na výstavbě mostu z ruské pevniny přes Kerčský průliv na okupovaný poloostrov Krym.
Už na počátku července unie do konce ledna 2019 prodloužila své hospodářské sankce zaměřené na určité části ruské ekonomiky; tato opatření souvisejí s ruským postupem na východní Ukrajině a s plněním minských dohod o řešení situace v tomto regionu.
Tribunál Evropské unie potvrdil, že restrikce, které Evropská unie přijala v souvislosti s krizí na Ukrajině vůči některým ruským bankám a energetickým podnikům, včetně společnosti Rosněfť, jsou platné. Důvody pro uvalení restrikcí, které Evropská unie uvedla, jsou podle soudu dostatečné a směřují k vytčenému cíli, tedy "k udržení míru a mezinárodní bezpečnosti".
Restriktivní opatření, kterými se Tribunál EU zabýval, se týkají určitých finančních operací a vývozu zboží i citlivých technologií; dále byl některým ruským subjektům zakázán přístup na kapitálové trhy a byl stanoven zákaz poskytovat jim služby nezbytné pro některé činnosti v ropném průmyslu.
