Evropská unie se pokusí příští týden najít společný postoj ohledně možných dodávek zbraní syrské opozici. Oznámil to dnes v Bruselu na závěr summitu Evropské unie její prezident Herman Van Rompuy. O dalším plném uplatňování či zmírnění svého zbrojního embarga proti Sýrii měla EU původně jednat až v květnu.
"Několik členských zemí nadneslo otázku zrušení embarga. Dohodli jsme se, že požádáme ministry zahraničí, aby urychleně prozkoumali současnou situaci na své neformální schůzce příští týden v Dublinu a vypracovali společný postoj," řekl Rompuy. Podle něj je nutné jednat, protože se zhoršuje humanitární situace Syřanů a konflikt nesměřuje k politickému řešení.
Odvolání zbraňového embarga pro syrskou opozici požadují Francie a Británie, podle kterých se Damašek nevzdá boje, dokud proti němu nebude stát silná opozice. Například Německo je ale zdrženlivější a na summitu vyzvalo k opatrnosti. Některé země jako Švédsko, Finsko, Rakousko i ČR jsou proti.
Tvrdí, že by to eskalovalo násilí a že by zbraně mohly padnout do rukou islámských radikálů. To, že by Západ se syrskou domácí opozicí současně vyzbrojoval i radikální islamisty ze zahraničí, je téměř jisté.
Britský premiér David Cameron i francouzský prezident François Hollande plédovali pro větší pomoc syrské opozici a pro dodávky zbrojních technologií a zbraní, řekl po schůzce český premiér Petr Nečas. "My máme uměřenější stanovisko a jsme přesvědčeni, že zbraní je v Sýrii víc než dost," řekl.
Dal najevo především obavy, že by se tyto zbraně mohly dostat "do nevhodných rukou a že se s nimi začne obchodovat někde jinde". Připomněl případ Libye. "Její zbrojní arzenál je obchodován po celé Africe, pravděpodobně po Blízkém východě a možná v některých dalších zemích," řekl Nečas.
"Konflikt v Sýrii má do značné míry znaky občanské války, protože dělící linie vedou po hranicích náboženských a etnických komunit. Není to černobílá situace," dodal.
Tématem summitu EU byly také vztahy sedmadvacítky s Ruskem. Petr Nečas po jednání řekl, že energetická politika EU má ve vztahu k Rusku strategickou dimenzi. Unie si podle něj uvědomuje, že musí mít vůči Moskvě jednotný postoj. Podotkl, že je nezbytný také dialog s Ruskem v otázce liberalizace obchodních vztahů.
Podle Nečase je třeba přesvědčit Rusko k dalšímu otevření trhů a přimět je, aby nepřijímalo protekcionistická opatření.
Kypru teče do bot . S prosíkem k NATO
Nyní budou ministři financí eurozóny jednat na mimořádné schůzce o pomoci pro Kypr. Podle některých zdrojů by dnes mohly být obrysy pomoci předběžně dohodnuty. Podmínkou pro její získání by mělo být zvýšení daní, jednorázová opatření pro zvýšení příjmů rozpočtu, privatizace a reorganizace bankovního sektoru.
Pomoc by mohlo poskytnout i Rusko. Zatím není jasné, zda řešení postihne i nepojištěné vklady v kyperských bankách.
Kypr potřebuje k záchraně svých bank a odvrácení platební neschopnosti miliardy eur. Dosud se hovořilo o 17 miliardách eur (434 miliard korun). Šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem však v tomto týdnu uvedl, že by mohlo stačit deset miliard eur.
Nová kyperská vláda minulý týden uvedla, že usiluje o sblížení s NATO, Kypr není jeho členem .Chce tak zvýšit důvěryhodnost země v Evropské unii, řekl nový kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasulidis.
Šéf kyperské diplomacie upřesnil, že se jeho země chce zapojit do programu Partnerství pro mír, v němž Severoatlantická aliance spolupracuje s dalšími státy v zájmu zvýšení stability, snížení ohrožení míru a posílení bezpečnosti v oblasti.
