Drazí pendleři
EU se probudila. Nekočovný parlament by byl levnější
10.02.2011 12:45
Pokud by Evropský parlament (EP) sídlil pouze na jednom místě, a to v Bruselu, pak by to vedlo k úsporám mnoha desítek a možná i stovek milionů eur i ke zjednodušení práce europoslanců a jejich spolupracovníků. Naznačuje to nová studie, kterou dnes novinářům představil místopředseda EP Edward McMillan-Scott.
Nová studie působí svým způsobem až komicky, protože o zvýšených nákladech na dvě parlamentní sídla, což nutí poslance k neustálému pendlování, se hovoří kriticky už dlouhé roky.
Parlament má nyní dvě hlavní sídla, v nichž zasedá - francouzský Štrasburk a belgický Brusel, v němž se nachází i většina ostatních institucí Evropské unie. Kromě toho jeho administrativní zázemí sídlí v Lucemburku, ležícím na půl cesty mezi oběma těmito městy.
O možném přesunu ze Štrasburku do Bruselu se hovoří už dlouho. Pravidelně se objevují nejrůznější petice a výzvy (například http://www.oneseat.eu/), jenže ty vždy narazí na jednu základní překážku, a sice na odpor Francie a případně na s ním spjatý nezájem Německa k jakékoli změně.
Umístění zákonodárného sboru Evropské unie do Štrasburku, který leží na hranicích Francie a Německa, bylo chápáno jako určitý symbol poválečného sblížení v Evropě. Kritici ale namítají, že tato symbolická hodnota už vyprchala a že by EU měla brát na zřetel nevýhody a náklady věčného přesouvání poslanců a hlavně všech lidí, kteří kolem nich jsou a kteří zajišťují jednání.
"Evropský parlament každý rok vyhodí z okna asi 200-250 milionů eur, aby mohl dvanáctkrát zasedat ve Štrasburku," podotkl před časem europoslanec Jan Zahradil (ODS), který společně s kolegy chtěl, aby se zrušilo alespoň jedno štrasburské zasedání, respektive aby se spojilo s tím bruselským.
"I tak bychom ušetřili daňovým poplatníkům půl miliardy korun - přesně tolik totiž jeden přesun do Štrasburku stojí," řekl tehdy s tím, že na jedno takové zasedání by Čech s průměrným platem musel šetřit 1800 let. Jenže ani v tomto snaha úspěšná nebyla.
Dnes představený materiál zahrnuje výzkum mezi několika desítkami zákonodárců a stovkami jejich asistentů a také pracovníků generálního sekretariátu parlamentu, kteří zajišťují administrativní podporu chodu parlamentu. Obsahuje i přehled různých odhadů dopadů vícera sídel, které se objevily v minulosti.
Podle průzkumu by si 88 procent europoslanců a jejich asistentů přálo, aby se unijní smlouvy změnily tak, aby si sám Evropský parlament mohl vybrat, kde chce sídlit. Proti bylo jen 12 procent dotázaných, přičemž nejvíce to bylo rozšířeno mezi Francouzi (33 procent proti).
Kdyby si pak mohli europoslanci vybrat jedno sídlo, pak by 91 procent z nich chtělo Brusel, zatímco zbývajících devět procent Štrasburk.
Materiál připomíná analýzu z roku 2002, která odhadla, že při sloučení sídel by se ušetřilo více než 300 pracovních míst na trvalý úvazek. Jde přitom o údaj z doby ještě před rozšířením EU nejprve o deset zemí v roce 2004 a následně v roce 2007 o Bulharsko s Rumunskem.
Navíc se přidávají i ekologické aspekty. Přesouvání do Štrasburku má totiž dopady i na životní prostředí. Přesunutím do Bruselu by se ušetřilo téměř 19 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, připomněla zpráva odhad dvou europoslanců z roku 2007.
"Jeden přesun celého úřednického aparátu vyprodukuje tolik emisí jako 13 tisíc transatlantických letů," vypočítal před časem europoslanec Miroslav Ouzký.
Ačkoli se zdá, že všechny ekonomické důvody jasně hovoří pro přesunutí zákonodárného sboru, nedá se očekávat, že by se na současné praxi něco měnilo. Musely by se totiž měnit unijní smlouvy, což je v EU samo o sobě velmi citlivé. Navíc by s tím musely souhlasit všechny země "sedmadvacítky", přičemž jen málokdo čeká, že by Francie, v níž Štrasburk leží, s něčím takovým mohla souhlasit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.