Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas přiznal, že EU nepočítala s tím, jaké problémy způsobí její plán získávat 10 procent paliva u automobilů z rostlin. Poslední analýzy varují před rostoucími cenami potravin a ničením deštných pralesů. Má je na svědomí právě zvýšená produkce plodin pro biopaliva.
Evropská unie se proto zavázala pozměnit navrhovaný zákon a vypracovat novou strategii, která zajistí, že její energetické cíle nebudou mít negativní dopad.
Komisař pro životní prostředí podle BBC prohlásil, že by bylo lepší nedodržet stanovený cíl než jej dosáhnout za cenu negativního dopadu na chudé nebo poškození životního prostředí.
Ještě před pár lety se přitom biopaliva zdála být skvělým lékem na bolehlav, který sužoval výrobce aut kvůli tlaku na nižší emise skleníkových plynů.
Díky většímu využívání paliva z rostlin se rýsovala lákavá vidina úbytku celkového dopravního znečištění. Plodiny totiž ještě během svého růstu CO2 pohlcují.
Na svůdnou myšlenku skočili i evropští lídři a vloni v březnu rozhodli, že jejich občané mají zkapalněnou řepku či třtinu do svých nádrží lít více a radostněji. Do roku 2020 měla kvůli snižování CO2 automobily pohánět celkem z 10 procent.
Poslední vývoj má ale k happy endu daleko. Stále častěji se objevují zvěsti, že některá biopaliva emise téměř nesnižují a další zase vedou k masivnímu mýcení deštných pralesů, růstu cen potravin, otrocké práci či vyhánění chudého obyvatelstva z jejich půdy.
Pád z palmových výšin
„Ukazuje se, že enviromentální a sociální problémy, způsobené biopalivy, jsou větší, než jsme si mysleli. Musíme proto postupovat velmi obezřetně," řekl Dimas. Biopaliva totiž podle něj mají i mnoho pozitiv. Komisař se domnívá, že je třeba stanovit kritéria, která se budou týkat i jejich udržitelnosti, včetně otázek životního prostředí a sociální problematiky.
Komisař uvedl, že pro unijní pravidla je nezbytné, aby předcházela ztrátě biodiverzity. Vedle klimatických změn jde podle něj o další velký celoplanetární problém.
Evropská unie by údajně měla představit systém certifikace biopaliv. Slibuje rovněž, že nebude podporovat biodiesel z palmového oleje, který vede k ničení pralesů v Indonésii.
Někteří analytici ale zpochybňují to, zda „udržitelná produkce" palmového oleje vůbec existuje. Jeho využití na palivo totiž jen zvyšuje poptávku po něm na světových trzích, jimž dominují potravinové společnosti.
Komisaři pro energetiku Andreasi Piebalgsovi minulý týden zaslala dopis skupina 17 nevládních organizací. Apelovala v něm na zpřísnění standardů u produkce biopaliv a odvolání vytyčených cílů v této oblasti.
Argumentovali tím, že návrh unijní legislativy neposkytuje dostatečnou ochranu pro důležité ekosystémy, jako jsou savany či pastviny, které by mohla ohrozit právě expandující produkce biopotravin.
Jejich zničení by podle nich vedlo ke zvýšení uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Pozitivní přínos pěstování plodin pro biopaliva by tak byl neutralizován nebo omezen. Návrhu zákona dopis rovněž vyčítal nedostatečnou ochranu vody a půdy.
V listopadu loňského roku unijní cíle ostře kritizovala také Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní může státní podpora biopaliv deformovat ceny potravin a zničit přírodní lokality. Jejich vliv na boj proti klimatickým změnám přitom experti označili za omezený.
Vláda Spojených států naproti tomu volí jiný postup. Nedávno schválila nový energetický zákon, který schvaluje zvýšení paliva z kukuřice. Podle odborníků je ale právě ten v boji proti emisím CO2 zcela bez významu.
Foto: AP
