Evropská unie nezmění svůj současný vztah ke kubánskému režimu, přestože v uplynulých týdnech propustil některé politické vězně. Na zasedání Rady Evropské unie se shodli mistři zahraničí členských států. EU tak s Kubou bude nadále ochotná jednat jen v případě lepší ochrany lidských práv.
"Byla velmi živá diskuse, ale podařilo se zachovat společnou pozici, což bylo velice důležité," uvedl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Unie svůj postoj prakticky nemění od roku 1996, kdy přijala takzvanou společnou pozici. Tento přístup dlouhodobě vadí Španělsku, které si přeje, aby EU s Kubou vztahy normalizovala. Věří, že jednáním i za cenu ústupků se dosáhne větších úspěchů než diplomatickou izolací.
Proti podobnému postupu se ale staví řada členských států, přičemž mezi největšími odpůrci zmírňování unijní politiky je i Česko.
Španělsko chce s Kubou jednat
Česku spolu se Švédskem se podařilo přesvědčit většinu zemí, že ani propouštění některých vězňů ke zmírnění postoje nestačí.
"Španělsko by chtělo trochu změnu toho celého, nicméně většina byla námi přesvědčena. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt a já jsme tady hájili pevné postavení. Musím také říci, že nás podpořilo Německo," dodal český ministr.
Zahraniční politika Evropské unie s Lisabonskou smlouvou získává konkrétnější kontury, v současnosti vzniká evropská diplomatická služba pod vedením "ministryně zahraničí" Catherine Ashtonové. Jednotlivé členské země však nadále mohou vést svou vlastní diplomacii a Brusel často obcházejí.
Kubánská vláda minulý týden schválila propuštění pěti politických vězňů, kteří ovšem nepatří do skupiny 52 disidentů zatčených spolu s dalšími 23 odpůrci komunistického režimu v roce 2003. Tito lidé jsou postupně propouštěni na základě červencové dohody kubánské vlády se Španělskem. Dohodu zprostředkovala katolická církev.