Lavina uprchlíků
EU: Tolik lidí nikdy nemigrovalo. Švédsko zavádí hraniční kontroly
11.11.2015 19:33 Aktualizováno 11.11. 22:00
Švédsko kvůli uprchlické krizi zavádí dočasné hraniční kontroly, uplatňovat je chce od čtvrtečního poledne na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a Německa. Kontroly mají prozatím platit deset dní s možností prodloužení o dalších dvacet dní.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
-
Chystám se to udělat. 10 %
-
Ano, už jsem pomohl/a. 9 %
-
Ne. 82 %
"Doporučení poté, co jsme získali informace od policie, úřadu civilní bezpečnosti a přistěhovaleckého úřadu, požaduje zavedení dočasných hraničních kontrol," řekl na tiskové konferenci švédský ministr vnitra Anders Ygeman. Podle švédských médií zavedení kontrol požadoval přistěhovalecký úřad.
Ygeman zdůraznil, že Stockholm se rozhodl tento krok učinit, aby země opět zavedla pořádek do svého azylového systému a zároveň vyslala jasný signál EU. "Švédsko je země, která na sebe v uprchlické krizi bere největší zodpovědnost," řekl ministr. "Ostatní země musejí rovněž přijmout svůj díl zodpovědnosti," dodal.
Migranti se podle Ygemana budou muset na hranicích rozhodnout, zda ve Švédsku požádají o azyl, v opačném případě do země nebudou smět. Nové opatření by mělo zabránit v průchodu Švédskem těm migrantům, kteří se chtějí dostat do Norska a do Finska.
Švédsko se svým rozhodnutím připojí k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemí. Ostrahu hranic posílila i Česká republika.
Do Švédska, které má zhruba 9,8 milionu obyvatel, již od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde až 190 tisíc.
Právě Švédsko je vedle Německa jednou ze zemí, kam běženci nejčastěji směřují. Finský ministr vnitra Petteri Orpo je toho názoru, že by na jihu Švédska měl vzniknout takzvaný unijní hotspot, tedy evropské registrační středisko. Vznik takových zařízení chystá EU v Řecku a v Itálii.
Ve středu večer začala v maltské metropoli Vallettě schůzka lídrů EU a zemí Afriky k migraci. Hlavními tématy jsou nutnost boje s nelegální migrací či potřeba posílení možností legálně cestovat za prací. Zástupci evropských zemí při příchodu připomínali také otázku návratů těch, kdo v Evropě nedostanou azyl, někteří lídři afrických zemí zase upozorňovali, že Evropa by mohla více přispívat na rozvoj regionu. Obě strany se ale shodovaly, že situaci je možné zlepšit jen společně.
"Počet lidí v pohybu nebyl nikdy tak veliký. Afrika a Evropa čelí tlaku," uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk po začátku jednání na Twitteru.
Finské Ne spekulujícím azylantům
Finsko odmítne zhruba dvě třetiny uchazečů o azyl, kteří do země nepřicházejí kvůli válce či pronásledování ve své vlasti, ale v touze zajistit si vyšší životní úroveň. Do této severské země už letos přišlo více než 27 tisíc žadatelů o azyl, celkem jich do konce roku Helsinky očekávají až 35 tisíc. Za celý loňský rok se ochrany v této pětiapůlmilionové zemi dožadovalo 3650 lidí.
Orpo má obavy, že nynější krize může zapříčinit rozpad schengenského prostoru volného pohybu osob. Svůj díl na tom podle něj budou mít jisté země, které činí sobecká rozhodnutí. Žádné státy nejmenoval, jen řekl, že je to viditelné například na východě Balkánu.
Orpo dále upozornil, že Finsku se akutně nedostává volných kapacit na ubytování běženců, proto bude muset přikročit k jejich umístění do stanů či přepravních kontejnerů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.