Znepokojení nad neschopností bosenských vůdců prosadit potřebné reformy na cestě do Evropské unie vyjádřil v pátek v Sarajevu komisař pro rozšíření Ollie Rehn. Klíčovým problémem je podle něj nejednotnost policejních sil, které jsou dosud roztříštěny mezi etnické enklávy v zemi. Rehn proto údajně nemohl podepsat v Sarajevu dohodu o přidružení, považovanou za předstupeň k členství v EU.
"Opravdu chcete zmeškat vlak do Evropy vinou nekonečných hádek na nádraží?" otázal se komisař v projevu před bosenským parlamentem. "Jsem znepokojen a zklamán, že chybí dohoda o policejní reformě," řekl a dodal, že bez ní nelze pomýšlet na podpis asociační dohody.
Ani při posledním pokusu těsně před komisařovou návštěvou se bosenským předákům nepodařilo nalézt kompromis, umožňující sjednotit policejní síly, etnicky rozdělené od občanské války v letech 1992-1995. Zatímco bosenští Muslimové a Chorvaté jsou sloučení sil nakloněni, tento krok se obávají učinit bosenští Srbové, kteří jednomyslně odmítají vzdát se vlastního ministerstva vnitra.
"Bosenští politici se odmítají dohodnout na reformách a rozpoutávají nové konflikty, které hrozí pohromou i tím, že Bosna zůstane černou dírou na Balkánu," varoval v pátečním úvodníku list Dnevni Avaz.
Podle daytonské mírové dohody, která ukončila občanskou válku, se Bosna dělí na dvě entity, Republiku srbskou a chorvatsko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny, které jsou vzájemně jen chabě spojeny slabými federálními institucemi. Obě entity mají vlastní vlády, parlamenty i policejní síly.
Reformy, odkládané před loňskými volbami, se ani po vytvoření nového vedení země nepodařilo znovu nastartovat. Podle pozorovatelů naopak opět začala ožívat rétorika etnické nenávisti.
Foto: AP
