Kvůli přísné politice úspor ztrácí stále více obyvatel Evropské unie přístup ke zdravotní péči. Podle studií odborného magazínu The Lancet se v dosud nepoznaném rozsahu šíří infekční choroby. Rychle roste i počet sebevražd.
V zemích postižených eurokrizí sledují zdravotní experti katastrofální důsledky tvrdé politiky spoření. Je příčinou nejen ekonomické recese, ale dané státy jsou spoluodpovědné za drastické zhoršování zdravotního stavu svých občanů.
V Evropě se tak poprvé v novodobé historii šíří epidemie, jako je třeba malárie. Rozsáhlé osekávání státních rozpočtů a rostoucí nezaměstnanost vedou mimo jiné ke snižování příjmů a zhoršování kvality zdravotnických systémů.
Lidé proto méně často vyhledávají lékařskou pomoc a kupují si méně léků, píše The Lancet, jeden z nejstarších lékařských časopisů na světě.
Přirozeně, že nejvíce jsou zasaženy tímto negativním vývojem země, v nichž eurokrize řádí nejnemilosrdněji a jež musejí nejvíce oklešťovat své veřejné výdaje. Konkrétně studie jmenuje Řecko, Španělsko a Portugalsko.
V nejnovějším vydání The Lancet věnuje zdravotnímu stavu Evropanů hned sedm článků. Také se v nich upozorňuje na značné rozdíly mezi zdravotním stavem obyvatel na západě a východě kontinentu.
Studii vypracovala mimo jiné Evropská observatoř systémů zdravotní péče (European Observatory on Health Care Systems), což je partner Světové zdravotnické organizace (WHO) na starém kontinentě. Experti z okruhu londýnského profesora medicíny Martina McKeeho vyčítají evropským politikům, že důsledky nejnovějších úsporných programů na zdraví lidu zapírají.
"Evropská komise je povinna zkoumat důsledky své politiky na zdraví," říká McKee. Dosud to podle něj není nikde vidět. Výzkumníci dokonce přirovnávají chování EK a jednotlivých států EU k zastíracím taktikám tabákového průmyslu.
Jako důsledek světové finanční krize, která začala roku 2007, lze sledovat zvyšování počtu sebevražd, které do té doby mírně klesaly. Podle řeckých vládních údajů se počet sebevražd v zemi zvýšil roku 2011 v porovnání s rokem předchozím o 40 procent.
Zvláště v Řecku musejí nemocnice tvrdě bojovat, aby zajistily alespoň základní standardy zdravotní péče. V Řecku podle studie v The Lancet vzbuzuje obavy propukání chorob, jako jsou malárie, horečka dengue a západonilská horečka. V zemí začal povážlivě stoupat počet případů HIV mezi drogově závislými poté, byly zastaveny programy, které s AIDS bojovaly. Šlo také o rozdávání sterilních jehel.
Jako alternativu označuje studie přístup Islandu. Občané tam v referendu odmítli hluboké zářezy do rozpočtů a nadále se investovalo do státních služeb.
