Bude se čekat na Italy. V neděli 25. května se Evropská unie bude moci první výsledky voleb do Evropského parlamentu dozvědět až po 23.00 středoevropského letního času, tedy až ve chvíli, kdy se zavřou volební místnosti na Apeninském poloostrově. Už o hodinu dříve ale nabídne kancelář Evropského parlamentu novinářům a veřejnosti první odhady výsledků, sestavené ovšem jen z průzkumů konaných u volebních místností v jednotlivých zemích EU.
Celkem 751 nových europoslanců ovšem začnou první ze 400 milionů evropských voličů vybírat už ve čtvrtek 22. května, kdy se hlasuje v Nizozemí a ve Velké Británii. První neoficiální odhady výsledků letošních, v pořadí osmých, celounijních voleb by tak mohly být k dispozici právě z Nizozemí, kde se volební místnosti zavřou ve 21.00 SELČ, dvě hodiny před Británií.
Většina zemí EU ale za den voleb zvolila neděli. Irové budou volit v pátek, Lotyšsko, Malta a Slováci v sobotu. Jediná Česká republika má z celé evropské osmadvacítky na volby dva dny, tedy pátek a sobotu.
Volby jsou do značné míry organizovány podle národní legislativy. Evropská pravidla stanoví, že musí být uplatněno přímé a rovné volební právo. Ve většině zemí musí být voličům přes 18 let, v Rakousku ale například volí už od let šestnácti.
Státy stanoví různou věkovou hranici pro možnost se europoslancem nechat zvolit. Ve většině zemí je to 18 nebo 21 let, v Rumunsku nejméně 23 a v Itálii a Řecku dokonce 25 let.
V Belgii, Lucembursku, na Kypru a v Řecku je účast u voleb povinná.
Státy si mohou stanovit velikost volebních obvodů. Ve většině zemí je přitom jen jeden, možnost rozdělení využili v Belgii, Francii, Irsku a Velké Británii.
V Německu, Itálii a Polsku okrsky sice existují, výsledky se ale sčítají až na celonárodní úrovni.
Pravidla na úrovni EU určují, kdo nesmí být do Evropského parlamentu zvolen, týká se to například členů vlády, poslanců národních parlamentů či úředníků evropských institucí. Země mohou stanovit další překážky, stejně jako si samy státy určují práh pro volební úspěch, který ale nesmí být vyšší než pětiprocentní.
Osm zemí včetně ČR má právě onu pětiprocentní hranici, žádnou nemá 14 států, například Německo či Belgie.
Eurovolby tradičně provází poměrně nízká volební účast. Letos ale politici voliče přesvědčují, že "tentokrát to bude jiné" a vysvětlují zvýšené pravomoci Evropského parlamentu dané nyní platnou lisabonskou smlouvou.
Na výsledky hlasování budou moci novináři v neděli 25. května čekat přímo v bruselském jednacím sále Evropského parlamentu. Jeho kancelář slibuje, že v komplexu budov budou v průběhu večera přítomni hlavní představitelé významných celoevropských politických stran a také jejich volební lídři. Ten nejúspěšnější z nich by se měl podle názoru europolitiků stát v létě novým předsedou Evropské komise.
