Zatímco komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.
Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké. Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé. "Kohezní politika dokázala, že je úspěšná," řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.
Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.
Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, přidává ale peníze do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.
Řada poslanců ale návrh komise kritizovala. Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND. Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části unie. Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.
Za milník označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.
Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. V úterý začne s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.
