Kritiku na adresu řady evropských zemí vyslovil Evropský parlament. Státy si ji vysloužily za tajnou spolupráci s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) při ilegální přepravě podezřelých z terorismu do tajných věznic.
Europoslanci totiž schválili ve Štrasburku zprávu, která odmítá praktiky mimosoudního vydávání a v zemích unie napočítala přes 1200 tajných letů CIA. Materiál nezmiňuje ČR ani Slovensko a nemá žádnou právní závaznost.
Hlasování předcházela vzrušená debata a hlasování o skoro 250 dodatcích k původnímu textu. Pro bylo nakonec 382 poslanců a proti 256, zdrželo se 74 europoslanců.
Socialisté a liberálové v debatě zdůrazňovali, že zpráva shromažďuje množství informací o únosech evropských občanů podezřelých z terorismu a o nezákonném předávání zadržených do zemí, kde mohli být mučeni. Podle konzervativců však neobsahuje nová fakta a je předpojatá vůči USA.
Autor zprávy, italský socialista Claudio Fava, ji označil za "stránku historie", která by měla přispět k tomu, aby se podobné praktiky neopakovaly. Italský poslanec Jas Gawronski za největší parlamentní frakci, konzervativní EPP-ED, řekl, že nepřináší nic nového. Tajné služby jsou tajné, a proto musí působit v tajnosti, pokud nebudou porušovat zákony, prohlásil.
Zpráva "odsuzuje mimořádné vydávání jako protiprávní nástroj systematicky používaný USA v boji proti terorismu a odsuzuje skutečnost, že tajné služby a vlády některých evropských zemí tuto metodu přijímaly a několikrát se ji snažily zatajit".
Podle dokumentu bylo v zemích EU zaznamenáno v letech 2001 až 2005 aspoň 1245 tajných letů. Přináší i výčet 21 případů mimosoudního vydání lidí, kteří v době únosu žili v Evropě, případně byli přes Evropu dopravováni.
Tvrdí, že Británie, Polsko, Německo, Itálie, Švédsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko, Kypr, Dánsko, Turecko, Makedonie, Bosna a Rumunsko věděly o tajných letech CIA v Evropě a o mimosoudním vydávání do tajných věznic. Neuvádí ale důkazy jejich existence - a to ani v případě Polska a Rumunska, které byly zmiňovány v novinových zprávách, jež podnítily vytvoření zvláštního výboru.
Americký prezident George Bush loni v září přiznal existenci tajných věznic v zahraničí řízených CIA, ale neřekl, kde byly.
Zpráva vyzývá státy EU, aby pokračovaly ve vyšetřování. Z původního textu ale nakonec vypadla hrozba sankcemi vůči zemím, které by vyšetřování nezahájily a pokračovaly by v údajném porušování lidských práv.
Stejně tak byla zmírněna kritika britské a německé vlády. Naopak byla vymazána pasáž hájící Polsko, podle níž tam nebylo možné dokázat existenci tajných vojenských zařízení. Zůstal i paragraf kritizující vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solanu.
Podle českého poslance Josefa Zieleniece zpráva míchá fakta se spekulacemi. Připustil, že po teroristických útocích z 11. září 2001 občas nastaly excesy, které je třeba odsoudit. Zpráva se ale nepřípustně snaží vytvořit dojem, že jde o systém, nikoli o izolované případy.
Evropa a USA musejí společně bojovat proti terorismu, ale pokud se při tom nebudou respektovat transatlantické hodnoty a mezinárodní právo, bude to znamenat vítězství teroristů, řekl český sociální demokrat Libor Rouček. Podle europoslanců ODS se "zpráva stala politickým nástrojem v rukou zejména europarlamentní levice".
Španělský poslanec Ignasi Guardans Cambó za liberální poslance naopak řekl, že jde především o politické prohlášení, které vládám vzkazuje, že nemohou vést "špinavou válku s terorismem".
Komisař pro vnitro a justici Franco Frattini v rozpravě zprávu ocenil a vyzval, aby vyšetřování vedly členské státy. Musíme se snažit najít pravdu, i když bude nepříjemná, řekl.
Podle něj je při kontrole tajných služeb klíčová úloha národních parlamentů. Stejně tak by tyto služby měly mít od svých vlád jasný a konkrétní mandát.
Foto: archiv
