Poslanci Evropského parlamentu ostře kritizovali prezidenta Václava Klause kvůli jeho podmínkám k podpisu lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie. Ve Štrasburku se rozpoutala i debata o takzvaných Benešových dekretech, jejichž prolomení se Klaus v souvislosti se smlouvou obává.
Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví EU, průběh říjnového summitu unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v Česku stane kolem dosud chybějící ratifikace smlouvy.
"Češi si zaslouží něco lepšího," řekla na adresu prezidenta Klause europoslankyně zelených Rebecca Harmsová. Vyzvala předsednictví, aby na summitu nevycházelo vstříc požadavkům Česka na výjimku z listiny základních práv EU. "To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi," podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.
ČTĚTE TAKÉ: Le Figaro: Klaus dělá z dekretů klíč k budoucnosti EU
Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala. Lisabon schválili zákonodárci, ale část senátorů žádá ústavní soud, aby zvážil soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Prezident smlouvu zatím nepodepsal a navíc předložil podmínky k dokončení ratifikace. Obává se, že by mohly být uplatněním listiny základních práv prolomeny Benešovy dekrety, které upravovaly mimo jiné poválečné vyvlastnění Němců a Maďarů. Požaduje, aby si Česko dojednalo výjimku z této listiny, která by se ratifikací smlouvy stala právně závaznou. V minulých dnech se přidala slovenská vláda, že pokud výjimku získá Praha, bude ji chtít i Bratislava.
Podobné výjimky mají Polsko a Británie, které je však vyjednaly už dříve a z jiných důvodů. "Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu," řekl o Klausově váhání s podpisem smlouvy belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt. Podle portugalské socialistické zástupkyně Edite Estrelaové by EU měla určit termín, do něhož by Klaus dokument podepsal.
"Považuji za nepřijatelné, aby teď byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány," řekl za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné dekrety dlouhodobě sporné. Podle něj se už o nich před rozšířením EU zdlouhavě debatovalo a dospělo se k závěru, že nemají retroaktivní účinek a nejsou žádnou překážkou pro vstup ČR do EU.
"Chceme Evropu bez Benešových dekretů a lisabonské smlouvy," řekl však maďarský europoslanec Csanád Szegedi z nacionalistické strany Jobbik.
Klaus našel i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. "Postavil se za české národní zájmy," podotkl směrem ke Klausově podmínce ohledně dekretů. Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu. "Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte," vzkázal Klausovi.
Foto: Reuters
