Význam a pravomoci Evropského parlamentu postupem času rostou, mnoho Evropanů ho přesto, často z nedostatku informací, považuje za zbytečnou instituci. Výsledkem je mimo jiné nízká účast v evropských volbách. Jednou z nejlhostejnějších zemí ve vztahu k europarlamentu je Rumunsko, což se zřejmě potvrdí i letos. Vzhledem k tamním kandidátům se ale nelze příliš divit.
Klientelismus, nepotismus, korupční skandály. To jsou hlavní věci, které se většině Rumunů vybaví v souvislosti s evropským legislativním sborem.
Pohled na kandidátky sestavené významnými rumunskými stranami je opravdu poněkud smutný. Až na několik výjimek obsahuje na čelních místech především jména příbuzných, kamarádů a manželek příslušníků bukurešťské politické honorace. Velká část z nich už ve Štrasburku zasedá.
Ze současných europoslanců má šanci na znovuzvolení manželka premiéra Victora Ponty (Sociálnědomokratická strana) Daciana Sarbuová, žena předsedy Národní liberální strany Adina Valeanová nebo dcera prezidenta Baseska Elena. Bývalá modelka se kvůli své (ne)kompetentnosti stala opakovaně terčem posměchu.
Další rumunští zástupci mají podobný profil, jaký mívají i poslanci z ostatních států - zpravidla jde o někdejší členy vlád, nejrůznější neúspěšné kandidáty a další politiky, kteří zůstávají loajální svým šéfům.
"Volitelné pozice na kandidátkách fungují jako odměna pro staré zasloužilé členy stran, případně jsou považovány za zdroj, který by měl zůstat v rodině," řekl serveru EUobserver profesor politologie Claudiu Tufis.
Ani v europarlamentu Rumuni nemění své zvyky. Výsledkem byly dva velké korupční skandály. O jeden se postaral bývalý fotbalista a kontroverzní byznysmen George "Gigi" Becali (Strana velkého Rumunska, později Národní liberální strana), v minulosti též majitel známého fotbalového klubu Steaua Bukurešť. Poté, co byl obviněn z korupce, falšování dokumentů a únosu, v EP skončil. V květnu loňského roku byl odsouzen ke třem letům vězení.
O moc lépe svou vlast nereprezentoval ani sociální demokrat Adrian Severin. V roce 2011 byl natočen při přijímání úplatku. Následně opustil svou stranu, ale svůj post si ponechal. V současné době jeho případ řeší rumunské soudy.
Pozoruhodný případ je i Dumitru Zamfirescu. Ten sice nekrade a neuplácí (nebo se o tom alespoň zatím neví), vyznačuje se ale něčím jiným. Jak on-line deník TÝDEN.CZ před časem informoval, Zamfirescu pokaždé hlasuje "Ano". Bývalému důstojníkovi komunistické tajné policie Securitate nedělá problém souhlasit s naprosto opačnými návrhy svých kolegů.
Tak a teď si vyberte. Rumuni vědí, že vůbec nezáleží na tom, koho zvolí. Všichni jsou součástí korupčního systému. Stále více politiků sice k radosti Evropské komise končí za mřížemi (bývalý premiér Adrian Nastase byl v lednu odsouzen na čtyři roky), podle místních expertů jde ale spíše o vyřizování účtů mezi jednotlivými mocenskými skupinami než o začátek nové transparentní éry rumunské politiky.
Nadějí nejsou ani mladí politici, do systému se také zapojují. Slušní lidé se do politiky namočit nechtějí. "Lidem není nabízeno absolutně nic, co by pro ně mohlo být atraktivní. Strany recyklují staré politiky a ti noví jsou jen jejich kopiemi," tvrdí Tufis.
S větším očekáváním než občané tak k blížícím se eurovolbám vzhlížejí politické strany. Taktizování před květnovým hlasováním (a listopadovou volbou prezidenta) bylo údajně i jedním z důvodů rozkolu ve vládní koalici.
Pontův vládní tábor opustila koncem února Národní liberální strana, kterou nahradil Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku.
Rumuni budou ve volbách vybírat 32 zástupců z celkových 751. Očekává se, že účast bude ještě menší než v roce 2009 (27,4 procenta).
Pozitivem je alespoň to, že do parlamentu pravděpodobně nepronikne výše zmiňovaná extremistická Strana velkého Rumunska, která minule získala tři křesla.