Rok poté
Evropa se s brexitem vyrovnala lépe než samotní Britové
23.06.2017 13:19
Přesně před rokem se v Británii uskutečnilo referendum, jehož výsledkem bylo pro mnohé nečekané rozhodnutí britských voličů opustit Evropskou unii. Jako první z evropských představitelů tehdy reagoval předseda Evropské rady Donald Tusk, který před novináři především uklidňoval situaci a hovořil o potřebě zachování právní kontinuity. O rok později, kdy je odchod Britů z EU na jaře 2019 vstřebanou realitou, hovoří tentýž Tusk o návratu optimismu a pozitivní atmosféry do Evropy.
Brity 23. června 2016 k volebním urnám poslal předvolební slib konzervativního premiéra Davida Camerona, který po výsledku hlasování opustil politiku a přenechal rozhádanou konzervativní stranu i řízení státu své nynější nástupkyni Therese Mayové.
Evropská unie v zásadě od prvních chvil po překonání úvodního šoku tlačila Londýn k brzkému zahájení rozhovorů o odchodu podle článku 50 lisabonské smlouvy o fungování EU. Britové si ale dávali na čas a příslušný krok učinili až o devět měsíců později, na konci letošního března. A rozhovory samotné začaly až 19. června, tedy zhruba rok od referenda.
Na šok z brexitového referenda reagovala Evropská unie usilovnou snahou o znovuobnovení jednoty ostatních 27 států bloku. A právě ona často velmi zjevně demonstrovaná jednota je nyní pro mnohé evropské politiky zásadní hodnotou. Tento čtvrtek například německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že její zachování je pro ni významnější než výsledek rozhovorů s britskou stranou.
Za fasádou jednoty ve vztahu k Londýnu ovšem v Bruselu pokračuje každodenní politický život a unijní země rozděluje řada otázek. Zjevné je to například v přístupu k reformě unijního azylového systému, která byla předložena už loni v květnu, tedy ještě před britským referendem: klíčový spor o povinné přerozdělování žadatelů o azyl stále nebyl uspokojivě vyřešen.
A koneckonců se sedmadvacítka zatím hádá i o první konkrétní klíčové věci, kterou musí v souvislosti s brexitem vyřešit - tedy o to, kam se z Londýna přesunou dvě unijní agentury, které tam sídlí. "Vůči Británii jsme jednotní, hádáme se jen mezi sebou," poznamenal slovenský státní tajemník pro EU Ivan Korčok před novináři, když v úterý tuto věc nedokázali domluvit ministři odpovědní za unijní problematiku.
Jinak ovšem - po překonání prvních zmatků - evropští politici na realitu britského odchodu reagovali efektivně. Za trvajícího tlaku na Londýn a rozhodnutí o zákazu faktického vyjednávání do chvíle, kdy Britové začnou postupovat podle smluv, si 27 členů EU dohodlo podobu jednání, určilo si vnitřní pravidla pro jejich kontrolu a také definovalo priority, kterých chce dosáhnout. Výsledkem je, že v prvním kole rozhovorů 19. června se postupovalo podle unijních not a britská strana v zásadě akceptovala evropský záměr nejprve jednat o podobě rozvodu a teprve až bude o této věci jasno, začít diskutovat o nové podobě vzájemných vztahů.
Poté, co Mayové na jaře nevyšla sázka na posílení vlastního domácího postoje v mimořádných volbách, se začínají objevovat úvahy o možném "lehkém brexitu", kdy by Britové zůstali například v unijním jednotném trhu. V praxi by to ale znamenalo přijetí evropských podmínek, včetně volného pohybu osob, které s věcí souvisí.
Předseda summitů EU Tusk dokonce nyní naznačil, že je "snílek" v souvislosti s otázkou, zda by nakonec Británie nemohla zůstat členem Evropské unie. Reakce některých dalších účastníků červnového summitu EU na podobnou úvahu ale byla velmi chladná. Evropská unie se tak za rok s faktem, že Britové odcházejí, vyrovnala možná snadněji než Británie samotná.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.