Závislost na Rusku
Evropa šetří energiemi omezením klimatizace, počítá i s možnými odstávkami

Členské země Evropské unie se v reakci na očekávané omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Některé země si na EU vymohly výjimku a cílí na menší snížení spotřeby energií, mnohé představily doporučení pro jednotlivce i firmy nebo zavedly povinná úsporná opatření. Francie zakázala otevřené dveře v klimatizovaných obchodech, Španělsko a Řecko zavedly limity pro chlazení veřejných budov, zatímco Británie zvažuje odstávky pro průmyslové podniky.

Francouzská vláda chce letošní zimu a možný nedostatek energií přečkat díky důrazu na střídmost všech Francouzů, ale nevylučuje ani nařízení na omezení spotřeby pro firmy i státní správu. Například už teď zakázala obchodům s klimatizací, aby nechávaly otevřené vstupní dveře. V nočních hodinách také nesmějí v ulicích zářit světelné reklamy. Vládní cíl je snížit do dvou let spotřebu energií o deset procent. Teprve pokud by nefungovalo dobrovolné omezování odběru, přijde na řadu snížení dodávek nebo úplná odstávka, píše Le Monde.

Francouzská strategie bude záviset na délce zimy, objemu dodaného plynu z Norska i úspěšnosti francouzské elektrárenské společnosti EDF při otevírání dříve uzavřených jaderných elektráren, dodává Le Monde. Marketingový tým Agnès Pannierové-Runacherové zvažuje, že by ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie měla pravidelná televizní vystoupení o úsporných opatřeních, stejně jako ministr zdravotnictví za pandemie covidu-19.

Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky a patrně i pro domácnosti, uvedla agentura Bloomberg.

Španělsko si na EU vydobylo výjimku a chce snížit spotřebu energií jen o sedm procent. Ve čtvrtek začíná platit jedno z prvních úsporných opatření, a sice povinnost ztlumit klimatizaci na 27 stupňů nebo více ve společných prostorech barů, restaurací, obchodů nebo na nádražích a letištích. Na pracovištích, kde zaměstnanci vyvíjejí fyzickou činnost, bude možné prostory ochladit o další dva stupně. Po 22.00 bude povinnost vypnout osvětlení vitrín či veřejných budov, kde nikdo nepracuje. V zimě budou moci všechna tato zařízení vytápět nanejvýš na 19 stupňů Celsia.

Španělské vládní zařízení neobsahuje žádné sankce za porušování. Mezi nejhlasitější kritiky nucených úspor patří město Madrid, vedení metropole chce podat žalobu k ústavnímu soudu, protože deset bodů nařízení považuje za neústavní, píše server Le Temps.

Španělská vláda jde už od května sama příkladem: omezila chlazení veřejných budov a podporuje práci z domova. Na konci července premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci.

Stejné letní i zimní teplotní limity jako ve Španělsku platí také v Řecku, v Itálii se smí chladit až na 25 stupňů. Všechny tři jihoevropské země se snaží motivovat k šetření energiemi finančními pobídkami. Řecko zřídilo program s rozpočtem 640 milionů eur (15,5 miliardy korun) na modernizaci veřejných budov, například výměnu oken, zateplení nebo modernější klimatizace, píše server l'Echo.

Andorská vláda ve čtvrtek poslala státním zaměstnancům oběžník, v němž jim připomíná řadu opatření na úsporu energie, která je třeba přijmout na pracovišti. V létě by se mělo klimatizovat na 24 stupňů a více, v zimě topit maximálně na 21 stupňů Celsia. Úředníci mají vypínat osvětlení a klimatizaci v místnostech, kde nikdo zrovna není, vypínat přes noc počítače a tisknout pouze nezbytné dokumenty. Vláda dodala i radu ohledně dopravy, do práce mají zaměstnanci jezdit veřejnou dopravou a místo ježdění výtahem chodit po schodech, shrnuje andorská opatření server France 3.

V Belgii jsou největšími spotřebiteli plynu domácnosti a malé a střední firmy, používají ho k vytápění a ohřevu vody. Na průmyslové podniky připadá asi čtvrtina spotřeby plynu, který do země nejčastěji proudí z Norska a Nizozemska. Belgie díky tomu zatím nemá přílišné obavy z nedostatku energií.

Německá vláda kvůli energetické krizi a nejistým dodávkám plynu z Ruska dlouhodobě nabádá obyvatele i firmy k šetření. Nejviditelněji si počíná ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který pravidelně hovoří o nezbytnosti uspořit každou kilowatthodinu. Habeckovo ministerstvo spustilo kampaň s tipy pro veřejnost i podniky. Ministerstvo hospodářství chlazení spouští až při pokojové teplotě 26 stupňů Celsia. Berlínská regionální vláda zase uvedla, že v zimě bude své budovy vytápět na 20 stupňů.

Na Slovensku místní úřady dosud nenařídily šetření energiemi pro nadcházející topnou sezonu. Ministr hospodářství Richard Sulík tento týden řekl, že ve veřejných budovách lze přistoupit k úsporným opatřením. Případné omezení dodávek zemního plynu a elektřiny obyvatelům označil za extrémní řešení, které by Slovensko mělo zvažovat až poté, co ostatní opatření selžou.

Slovensko se řadí v EU k zemím, které mají v zásobnících uloženo nejvíce zemního plynu při zohlednění roční spotřeby. Před měsícem Sulík řekl, že země má uskladněn dostatek plynu na to, aby zvládla celou příští topnou sezonu. Letos v únoru stát se soukromými akcionáři největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárne (SE), podepsal memorandum, na jehož základě SE v letech 2023 a 2024 dodají část své produkce elektrické energie za zvýhodněnou cenu. Příslušná dohoda ještě podléhá schválení ze strany EU.

Na základě uvedené dohody by většině domácností na Slovensku elektřina zdražit neměla. V této souvislosti ministerstvo hospodářství minulý týden vybídlo domácnosti, aby výrazněji nezvyšovaly spotřebu elektřiny a zavedly úsporná opatření. Úřad zvažuje také zavedení motivačního programu s cílem odměnit ty odběratele elektřiny z řad domácností, kteří v příštích dvou letech nejvíce sníží spotřebu elektřiny.