Stoupající ceny pohonných hmot a potravin, nevalné vyhlídky na konjunkturu... Strach z budoucnosti a ze snižování životní úrovně už v Evropské unii nesvírá jen tradiční skeptiky, třeba Němce, ale téměř všechny občany všech zemí sedmadvacítky. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění provedeného Evropskou komisí.
Taková jednota názorů se vyskytuje jen zřídka, alespoň pokud jde o otázku hodnoty měny. Vyplývá to ze zjištěných údajů Eurobarometru.
Když inflace překročila určitou hodnotu, kterou některé národy považovaly za práh bolesti, zachovávali vždy Francouzi ležérní netečnost a Britové přinejmenším klid.
Časy se však mění, hodnotí údaje Eurobarometru německý magazín Der Spiegel. Velkou měrou k tomu podle něj přispívají vysoké ceny energií.
Optimismus ohledně budoucnosti klesá hlavně s perspektivou, že ceny energií už sotva klesnou na snesitelnou míru. Doba stále rostoucího blahobytu se zdá už definitivně ta tam. Ba ještě hůře: Evropané se dokonce strachují, že už se jim v budoucnu nebude dařit tak dobře jako doposud.
Co občany Unie v tomto směru nejvíce spojuje, je obava ze silného zdražování. Ze 30 tisíc dotázaných občanů EU jich jako nejdůležitější problém své země označila inflaci třetina.
V eurozóně dosáhla inflace letos v květnu rekordní výše 3,7 procenta a tím výrazně překročila dvě procenta, jež Evropská centrální banka považuje za záruku cenové stability.
Na podzim roku 2007 vyjadřoval v Eurobarometru obavy z inflace jen každý čtvrtý dotázaný.
Výrazně pesimističtěji než dříve se lidé stavějí k vývoji ekonomiky. Zhoršení v nadcházejících dvanácti měsících očekává 46 procent dotázaných, což je dvojnásobek oproti stavu před půl rokem. Také pokud jde o nebezpečí ztráty zaměstnání je někdejší optimismus pasé.
Třicet devět procent respondentů má obavu, že bude hůře, což je oproti dotazování před šesti měsíci o 14 procent víc.
K největším optimistům mezi pesimisty patří Rumuni, Švédové či Malťané. Češi patří mezi spíše pesimističtější pesimisty, jen ve víře v rozvoj domácí ekonomiky jsou na hezkém šestém místě (21 procent) - nejvíce si na tomto poli věří Malťané (40 procent) a nejméně Maďaři (8 procent).
Ve zlepšení své finanční situace věří 17 procent Čechů a ve zlepšení osobní situace obecně 26 procent Čechů.
Šířící se pesimismus se přirozeně odráží také v přístupu k EU a jejím hodnocení. Že je členství jejich země v unii dobrou věcí, se domnívá už jen 52 procent jejích občanů. Před šesti měsíci to bylo o šest procent méně.
Pozitivní image má EU u 48 procent Čechů. Nejlépe je na tom v tomto směru bruselský spolek u Nizozemců (75 procent) a nejhůře u Lotyšů (29 procent). Příznivců EU jako myšlenky nicméně mírně přibylo. Za dobré považuje společenství 52 procent EUropanů. Jejich kritika míří především na unijní instituce.
Foto: Profimedia
