Mezinárodní vztahy
Evropská unie doufá ve výměnu prezidentského křesla v Bílém domě

Přesvědčení, že kandidát americké Demokratické strany Joe Biden by byl pro Evropu lepším prezidentem Spojených států než současný vládce Donald Trump, panuje v institucích Evropské unie. Ačkoli to jejich lídři většinou neříkají oficiálně, kvůli současným pošramoceným vztahům s Washingtonem vkládá Brusel do změny v Bílém domě naději. Podle průzkumů si vítězství Trumpova vyzyvatele přeje i velká většina obyvatel unijních zemí.

Diplomatické i obchodní vztahy evropského bloku s tradičním zaoceánským partnerem se zhoršily po Trumpově nástupu po minulých volbách před čtyřmi lety. Prezident zcela změnil kurz svého předchůdce Baracka Obamy například v politice ochrany klimatu, když oznámil, že jeho země odstoupí od pařížské dohody. S EU se rozešel také v pohledu na mezinárodní bezpečnost, když odmítl dohodu o omezování íránského jaderného programu, kterou dojednal Obama a o jejíž naplnění unie stále usiluje. Trump také začal zavádět cla na evropské zboží a k ledu poslal i jednání o transatlantické obchodní dohodě.

Špičky unijních orgánů oficiálně hovoří o prezidentských volbách v USA diplomaticky a nechtějí otevřeně podpořit žádného z kandidátů. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová například v září prohlásila, že unie potřebuje "nový začátek" ve vztazích s USA, ať už volby vyhraje kdokoli. Naznačila tím, že EU nepovažuje současný vývoj za dobrý a že doufá ve změnu. Tu podle mnohých činitelů přinese spíše Biden, neboť Trump nedal nijak najevo, že by hodlal svůj zahraničněpolitický směr jakkoli měnit.

"S novou americkou administrativou by to pravděpodobně bylo jednodušší, protože víme, že Trumpova vláda podporuje jednostranné kroky v oblasti obchodu, které bohužel vytvářejí spoustu napětí a problémů," prohlásil začátkem října místopředseda EK odpovědný za obchodní politiku Valdis Dombrovskis. Ten se jako jeden z mála předních unijních činitelů vyjádřil ve prospěch volby Joea Bidena veřejně.

Biden chce plnit závazky pařížské dohody

Vedle vzájemného obchodu je pro EU klíčová spolupráce v klimatické politice, v níž se evropské společenství snaží být světovým lídrem a přesvědčit k součinnosti především USA a Čínu jako hlavní znečišťovatele ovzduší. Biden opakuje, že po zvolení se ihned vrátí k plnění závazků pařížské dohody, což by podle analytiků pro Brusel byla významná podpora v přesvědčování nejen mimoevropských zemí, ale i některých skeptičtějších unijních států.

Méně jistá je podle expertů odpověď na otázku, zda Biden znovu připojí za Spojené státy podpis pod dohodu s Íránem, o což by EU také velmi stála. Analytička Anne Kraatzová z institutu Open Diplomacy televizní stanici Euronews řekla, že není zdaleka jasné, zda najde Biden pro vstřícnější přístup k Íránu většinovou podporu ve vlastní Demokratické straně. Stále je však větší šance na nová jednání s Teheránem, než by byla po dalších čtyřech letech Trumpovy vlády, dodala.

Biden má výrazně větší sympatie nejen mezi unijními činiteli, ale i mezi obyvateli evropských zemí. Podle nedávných průzkumů různých agentur by jej za prezidenta chtělo nejméně 60 procent lidí ve většině členských států. Mezi nejvyšší patří jeho podpora v Německu, Dánsku či Rakousku, na Trumpově místě by jej rády viděly přibližně dvě třetiny Španělů, Francouzů nebo Švédů či nadpoloviční většina Italů. Větší podporu než Biden má naproti tomu Trump podle jednoho z průzkumů u Poláků, jejichž konzervativní vláda má se současným šéfem Bílého domu na evropské poměry nadstandardní vztahy.