Lídři členských států Evropské unie dnes na summitu v Bruselu definitivně schválili projekt takzvaného východního partnerství. Ten v podstatě pootevírá dveře do EU některým státům bývalého Sovětského svazu. Konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.
Kromě prohloubení diplomatických vztahů nicméně unie počítá i s větší finanční pomocí pro vybrané země, původně mělo jít o 350 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy korun), nově ale státy bývalého SSSR získají do roku 2013 celkem 600 milionů eur (zhruba 16,2 miliardy korun).
ČTĚTE TAKÉ: Summit EU přiklepl Česku miliardu na zásobníky plynu
Topolánek jede řídit summit: Taková krize ještě nebyla
Projekt východního partnerství je jednou z priorit současného českého předsednictví EU a oficiálně začne na začátku května nejspíš v Praze, i když to stále není jasné. "Náš velký sen se podařil. To je to nejdůležitější," řekl novinářům po skončení summitu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Zatím ovšem není jasné, zda se zahájení zúčastní i běloruský lídr Alexandr Lukašenko, jehož země čelila kritice za poškozování lidských práv. Lukašenko svého času dokonce kvůli sankcím nemohl cestovat do Evropské unie. Ministři zahraničí EU nicméně v pondělí prodloužili pozastavení cestovních sankcí, a teoreticky tak připravili půdu pro návštěvu běloruského lídra v Praze.
ČTĚTE TAKÉ: V Bělorusku se demonstruje kvůli nepoctivým volbám
Lukašenko jako Obama, či Obama jako Lukašenko?
Podle Schwarzenberga bude pozvání běloruského prezidenta ovšem záležet na jeho "chování".
Lidská práva i ekonomický impulz
Východní partnerství by mělo vyjmenovaným zemím umožnit za určitých podmínek uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Znamenalo by to, že státy bývalého SSSR poskočí o stupínek výš na žebříčku vztahů s evropským společenstvím. Dosud totiž spadají pod takzvanou Evropskou politiku sousedství (ENP), která upravuje vztahy unie s řadou států světa na několika kontinentech.
Případné uzavření asociačních dohod ale státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi.
Jde především o Radu Evropy nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Nové partnerství by státům bývalého SSSR kromě posílení politických vazeb s EU ale mělo přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu.
Ekonomicky těžit má ovšem z partnerství i unie. Intenzivnější spolupráce by například unii měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Velkou roli by v tomto případě měla sehrát i Ukrajina. Evropská komise již v prvním návrhu partnerství přislíbila podporu při obnově plynovodů, především pak Ukrajině. Dárcovská konference, kde se budou sbírat příspěvky na ukrajinskou plynařskou infrastrukturu, by se měla uskutečnit již příští pondělí v Bruselu.
Východní partnerství má nicméně ještě další geopolitický rozměr. Práce na jeho přípravě urychlil konflikt v Gruzii, kde loni v srpnu ruská armáda zasáhla proti snaze Tbilisi silou obnovit svrchovanost nad separatistickou Jižní Osetií.
Foto: Reuters
