S lisabonskou smlouvou vznikla evropská diplomatická služba. Její hlava plánuje sloučit různé evropské analytické a strategické služby do jedné organizace uvnitř nového "ministerstva".
Catherine Ashtonová, nová evropská "ministryně zahraničí", v současné době pracuje na přesné podobě budoucího evropského diplomatického sboru. Výsledek má představit v březnu. Zdroje z evropských institucí serveru EU Observer potvrdily, že Ashtonová má v úmyslu sloučit Spojené situační středisko a Pozorovací službu Evropské rady s Krizovou skupinou Evropské komise.
Spojené situační středisko (SitCen) má asi 110 zaměstnanců, kteří operují v "evropské čtvrti" Bruselu. Zahrnuje skupinu agentů, kteří dávají dohromady utajované informace poskytované jednotlivými členskými státy a vypracovávají zprávy na témata, jako jsou diplomatické vztahy Íránu nebo terorismus. Součástí SitCenu je také zpravodajský servis pro evropské diplomaty, který několikrát denně posílá emaily a SMS zprávy se souhrnem aktuálních událostí.
Pozorovací služba sídlí ve stejné budově. Její tým tvoří dvanáct zástupců evropských policejních a armádních sil, kteří analyzují data z 23 misí EU, jako je například EUMM v Gruzii.
Krizová skupina spravuje zabezpečenou stránku s informacemi o 118 aktivních konfliktech ve světě. Informace získává z otevřených zdrojů a ze zahraničních misí komise. Používá sofistikované statistické nástroje, analyzuje například televizní vysílání po celém světě.
Jak bude vypadat nová tajná informační služba evropské diplomacie vzniklá z těchto tří orgánů, zatím není jasné. Horkým kandidátem na hlavu „evropských špionů" je britský diplomat William Shapcott, který nyní vede SitCen. Otázkou je mandát nového orgánu. Někteří diplomaté by uvítali, kdyby kromě analytických prací agenti produkovali také jasná doporučení, jak v určitých otázkách postupovat.
Žádní Bondové
SitCen už v současné době posílá své agenty na policejní a vojenské mise v zahraničí sbírat informace. Nová větev evropské diplomatické služby však nebude mít žádné agenty, kteří by se účastnili tajných akcí v terénu, jak je představují akční filmy. Tyto aktivity zůstanou v působnosti členských států. "Belgie a Rakousko to navrhovaly po (teroristických útocích v, pozn. red.) Madridu. Ale pořád je to světelné roky vzdálená perspektiva," řekl EU Observeru zdroj diplomatických kruzích.
Materiály SitCenu jsou dostupné všem 27 členským státům prostřednictvím zástupců v Politické a bezpečnostní komisi v Evropské radě. Kvalitu těchto materiálů však někteří zpochybňují. "Když čtu časopisy, jako je Time nebo Newseek, kvalita jejich analýzy je občas stejná. Někdy se ke mně informace dostanou rychleji prostřednictvím národní tiskové agentury," přiznal jeden z diplomatů. "Přidanou hodnotou je jen, že jsou ty informace ověřené. Musejí být, protože na jejich základě se lidé rozhodují," řekl jiný diplomatický zdroj.
Nejcennější utajené informace přitom tajné služby jednotlivých států stále sdílejí skrz neformální kanály. Některé země k sobě mají z historického hlediska blíže, a tak také více spolupracují. "Existují určité vnitřní okruhy. Tyto neformální kontakty berou v potaz citlivou povahu daných informací," řekl zdroj obeznámený z fungováním SitCenu.
Slečna Ashtonová také bude řídit Politickou a bezpečnostní komisi. Určí stálého předsedu jednání, který bude mít až pětiletý mandát. Francouzi se již nyní obávají britského vlivu. Favoritkou je proto Francouzka Christne Rogerová, která pomůže v unii zajistit zásadní rovnováhu vlivu jednotlivých národností.
Evropské tajné služby vyrostly v posledních deseti letech v podstatě z ničeho, tedy podle jedné anekdoty o SitCenu v podstatě z "kusu papíru, telefonu a kulečníkového stolu". Po 11. září 2001 však došlo k jejich ohromnému rozvoji.
Foto: Profimedia.cz
