Francouzský tisk
Evropské země nezajímají zadržení občané v rukách teroristů, píše Le Monde

Evropské země nestojí o návrat svých občanů, kteří byli zajati v řadách islámských extremistů v Iráku či Sýrii. I když mají námitky vůči tomu, aby tamní soudy takové lidi trestaly smrtí, vcelku jim vyhovuje, že budou jejich občané v dotyčných zemích souzeni a stráví tam dlouhá léta ve vězení. Napsal to web francouzského odpoledníku Le Monde, který zkoumal stanoviska příslušných úřadů v Belgii, Německu, Francii, Británii a ve Švédsku. Jde o země, z nichž zamířily bojovat na Blízký východ v řadách hnutí Islámský stát (IS) stovky lidí.

Belgie nedávno projevila ochotu přijmout zpátky ze zhruba 500 svých občanů, kteří bojovali na Blízkém východě, jen děti mladší deseti let. Zaregistrovala tři desítky svých občanů zadržených po pádu iráckého Mosulu a několik dalších po dobytí syrské Rakky, tedy měst pod kontrolou bojovníků IS. Zatím je oficiálně znám jen jeden případ souzeného belgického občana za terorismus v Iráku. Tarika Jadaouna čeká v nejhorším trest smrti. Brusel nemá s Bagdádem žádnou dohodu o vydávání občanů a nijak se nesnaží ani do věci jakkoli zasahovat. Podle nejmenovaného belgického soudního zdroje je na iráckých orgánech, aby konaly, jak uznají za vhodné.

Z Německa odešlo bojovat na Blízký východ kolem 960 islamistů, z nichž 145 padlo a 200 se vrátilo domů. Není jasné, kolik ze zbývajících 600 padlo do zajetí. V lednu irácký soud vynesl rozsudek trestu smrti nad padesátiletou Němkou marockého původu, která vstoupila do IS spolu s oběma svými dcerami. Berlín na rozsudek v prvním případu souzeného německého občana za terorismus nijak oficiálně nereagoval. Po diplomatické lince ale vyvinul na Bagdád nátlak, aby rozsudek změnil na doživotí.

Z Británie odešlo na Blízký východ bojovat zhruba 850 lidí, z nichž 150 zahynulo a 400 se vrátilo do vlasti. Ani tady se přesně neví, kolik ze zbývajících 300 lidí bylo případně zajato. Znám je případ zatím pouze jednoho dopadeného, a to kurdskými milicemi v severovýchodní Sýrii. Kurdové už dali najevo, že bývalého studenta z Oxfordu s přezdívkou Džihádista Jack by vydali buď Kanadě, jejíž občanství také má, nebo Británii. Londýn ani Ottawa ale ani náznakem nedaly najevo, že by se chtěly nějak v případu angažovat.

Švédsko zaznamenalo zhruba 300 lidí, kteří odjeli bojovat po boku islamistů na Blízký východ. Polovina se jich vrátila. Irák loni popravil Švéda iráckého původu, za což si Stockholm předvolal iráckého velvyslance k podání vysvětlení. Švédsko už po vynesení rozsudku smrti naléhalo na Irák, aby jej změnil na doživotí, ale marně. Švédský premiér Stefan Löfven uznal, že za zločiny páchané v dané zemi musí dopadený pachatel očekávat, že tam bude i potrestán. Dodal ale, že Švédsko je rozhodně proti trestům smrti.

V Iráku a Sýrii se nachází přes 670 francouzských občanů, včetně skoro 300 žen. Rovněž Francie by podle její ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetové "zasáhla", pokud by byl nějaký francouzský islamista odsouzen v Iráku nebo v Sýrii. Přitom i francouzským úřadům bude vyhovovat, když si francouzští občané tresty odpykají v daných zemích i vzhledem k tomu, že zavřených islamistů ve svých vězeních má Francie více než dost, poznamenal web Le Monde.