Evropu pohlídá nová mezinárodní stráž. Nebude čekat na souhlas

Ochranu vnější hranice schengenského prostoru by měla posílit nová evropská pohraniční a pobřežní stráž. Na plenárním zasedání ve Štrasburku poslancům Evropského parlamentu návrh představili členové Evropské komise Frans Timmermans a Dimitris Avramopoulos. Evropská média návrh popisují jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí směrem k Evropské unii od vzniku společné evropské měny. Komise dnes navrhla rovněž zpřísnění kontrol na vnějších hranicích, které by se dotkly i občanů EU.

Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádaní dotčené země.

"Nenahrazujeme zodpovědnost členských států a už vůbec ne jejich suverenitu," uvedl komisař Avramopoulos. Pokud by se proti rozhodnutí o vyslání jednotky rychlého nasazení pohraničníků vyslovila většina členských států, bylo by možné ho zablokovat, uvedl rovněž Avramopoulos. "Co dnes vytváříme, znamená více Evropy," dodal komisař.

Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by měl být také Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu.

Zlepšit by se mělo také technické vybavení Frontexu, které by mohli využívat pohraničníci jednotlivých členských zemí. Mělo by se tak zabránit případům z minulosti, kdy například Řecko nemělo dostatek přístrojů na snímání otisků prstů a registraci běženců.

Komise navrhla rovněž změnu schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU. Opatření má pomoci především v boji proti terorismu. Podle komise tak bude možné odhalit například evropské občany bojující v Sýrii za organizaci Islámský stát, kteří se chtějí vrátit do Evropy.

S návrhy komise musí vyjádřit souhlas Evropský parlament i Evropská rada, jejímiž členy jsou šéfové států a vlád jednotlivých členských zemí. Ti se novým návrhem komise mohou zabývat už ve čtvrtek, kdy se v Bruselu sejdou na posledním letošním summitu. Vzhledem ke krátké době od zveřejnění návrhu se ale zásadní stanovisko neočekává. Konečná podoba návrhu by se podle evropských médií mohla ještě v průběhu evropského schvalování výrazně změnit.

Řada evropských politiků ale už před dnešním představením návrhu na vznik evropské pohraniční stráže vyjadřovala značnou nelibost k možnosti nasazení evropské pohraniční stráže i přes odpor dotčené země.

Například polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski uvedl, že by se v případě takové pohraniční stráže jednalo o "nedemokratickou strukturu, u níž by nikdo nevěděl, komu se zodpovídá". Pochybnosti vyjádřil také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. "Nebudu podporovat převzetí hraničních kontrol na základě diktátu," uvedl.

Podporu má plán Evropské komise naopak u Německa, Francie či Nizozemska. Už dopoledne záměr Evropské komise posílit kontrolu vnějších hranic EU přivítal i český premiér Bohuslav Sobotka, podle nějž vychází z návrhů, které česká vláda dlouhodobě v rámci EU prosazuje.

"Byla to právě Česká republika, která už před několika měsíci navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže. Opakovaně jsem toto téma otevíral i na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka získává jasnější obrysy," uvedl premiér. "Jsme připraveni do evropské pohraniční stráže okamžitě vyslat naše policisty či další potřebné experty," dodal. Česko podle Sobotky od počátku diskuze o řešení migrační krize zdůrazňovalo, že posílení ochrany vnějších hranic má význam také pro zachování schengenského systému.