Vyvážený pohled
Exprezident Tadić: Hrozba nové studené války je reálná

Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci "Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko" to v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot ani v bezpečnostní problematice.

Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce. "Chyběl nový Marshallův plán," poznamenal srbský exprezident s poukazem na americkou pomoc s obnovou kontinentu po skončení druhé světové války. Rusku s přechodem k demokracii izolace nepomohla, míní Tadić.

Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Zároveň si ale srbský exprezident myslí, že Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) by měly umět najít politickou odvahu k dokončení svého rozšiřovacího procesu. Připomněl, že unie byla hnací silou při zklidnění situace na Balkáně.

Ano rozšiřování EU

"Chápu, že unie má nyní plno vnitřních problémů, včetně hospodářské krize. Ale EU bude moci svého plného potenciálu jako globální hráč využít jen po dokončení své rozšiřovací mise," poznamenal Tadić.

Nyní podle něj zemím jako je Ukrajina nebo Gruzie perspektiva členství chybí a EU neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory.

Severoatlantická aliance zase nenabídne členství zemím, které nemají vyřešeny své územní spory, což podle Tadiče Rusko také ví a využívá toho, jak je patrné z příkladů Gruzie i Ukrajiny. Otázkou tak podle něj zůstává, zda je možný a realistický scénář úzké spolupráce těchto států se Západem bez plného členství v alianci.

Co se stane, chybí-li západním zemím snaha podpořit nejen boj proti nedemokratickému režimu, ale po jeho pádu také podpora nových struktur, se podle srbského politika jasně projevilo po takzvaném arabském jaru 2011.

Bruselskou konferenci, která je už druhou v pořadí, spolupořádalo nejen místní České centrum, ale také Knihovna Václava Havla. Mezi dalšími řečníky byl například lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, bývalý velvyslanec ČR u NATO a Spojených národů Karel Kovanda i zástupci z Ukrajiny a Tuniska.