Předsednictvo francouzského Senátu se rozhodlo předat státnímu zastupitelství případ údajného falešného svědectví osob blízkých prezidentu Emmanuelu Macronovi, včetně jeho někdejšího bezpečnostního poradce Alexandra Benally. S odvoláním na členy vedení o tom informuje agentura AFP.
Zapojení justice vychází z únorových závěrů vyšetřovací komise Senátu, která volala po stíhání Benally a někdejšího zaměstnance Macronovy strany LREM Vincenta Crasa. Komise také zpochybnila výpovědi tří vysoce postavených pracovníků Elysejského paláce: Patricka Strzody, Alexise Kohlera a generála Lionela Lavergna. Výpovědi se týkaly skandálů kolem Benally, který je mimo jiné stíhán kvůli tomu, že v policejním převleku na loňské prvomájové manifestaci v Paříži napadl demonstranty.
Na prokuraturu se po stížnostech senátorů mohlo obrátit pouze 26členné předsednictvo horní komory parlamentu. Podle televize BFM TV se tento orgán kvůli rozhodnutí sešel dopoledne. "Po rokování se Senát rozhodl předat justici případy Alexandra Benally, Vincenta Crasea a personálního šéfa Macronovy kanceláře Patricka Strzody pro podezření z falešného svědectví," píše BFM TV. Senát se podle zdrojů francouzských médií rozhodl prokuratuře předat i vyjádření Kohlera a Lavergnea.
"Aféra Benalla" je považována za nejhorší skandál spojený s úřadováním prezidenta Macrona. Video s jeho bezpečnostním poradcem převlečeným při prvomájové demonstraci za policistu původně odhalil deník Le Monde a hlava státu nejdříve kauzu klasifikovala jako "bouři ve sklenici vody". Po následném propuštění Benally se však objevily další problémy, a to kolem jeho zahraničních cest s diplomatickými pasy či kontaktů s ruským oligarchou. Benallu, stejně jako další aktéry kauzy, pak senátoři opakovaně vyslýchali.
