Irská vládní strana Fianna Fáil zvolila do svého čela nedávného ministra zahraničí Micheála Martina. Martin přebírá funkci po premiérovi Brianu Cowenovi, který čelí kritice obyvatel i členů strany, takže minulý týden odstoupil z jejího vedení.
Hospodářské těžkosti v Irsku vyústily ve vládní krizi a v předčasné volby, které se očekávají koncem února, nejpozději začátkem března. O víkendu z koaličního kabinetu odešli Zelení, už předtím rezignovalo na ministerské posty několik ministrů za Fianna Fáil včetně Martina.
Ještě 18. ledna přitom Cowen ustál tajné stranické hlasování o předsednictví, načež právě vyzyvatel Martin odstoupil z vlády. Jenže potom Cowen nezískal podporu vlastní strany, když se snažil jmenovat náhrady za rezignujících pět ministrů, a tak funkci předsedy strany složil; premiérem zůstává.
Strana pravého středu Fianna Fáil (Bojovníci osudu) ovládala irskou politickou scénu od získání nezávislosti země na Británii v první polovině 20. století a stabilně získávala v parlamentních volbách 40 až 50 procent hlasů. V očekávaných předčasných volbách ji však podle průzkumů čeká drtivá porážka, může být až čtvrtá.
Rozpočtový deficit v Irsku loni dosáhl rekordních 32 procent HDP, započte-li se i částka 31 miliard eur (asi 760 miliard Kč), které Irsko vynaložilo na záchranu svých tří hlavních bank. Eurozóna, tedy uskupení zemí platících eurem, přitom připouští jen tříprocentní schodek.
Irská dluhová krize donutila Dublin žádat o pomoc v zahraničí. Od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie Irsko získalo 67,5 miliardy eur. Vláda zároveň představila úsporná opatření, která mají ozdravit veřejné finance. Kvůli plánu na zvýšení daní a razantní omezení sociálních dávek se ale propadly volební preference Fianna Fáil.
