Dosavadní slovenský premiér a šéf levicového Směru-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico, který zvítězil v sobotních parlamentních volbách, chce zkusit sestavit vládu. První důležitý předpoklad - pověření slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem - již má.
Vůdce nejúspěšnější strany, levicového Směru, Fico hodlá jednání začít u největšího politického rivala - opoziční Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany (SDKU-DS).
SDKU-DS stejně jako další ze čtveřice středopravých stran, které po volbách obsadí v parlamentu většinu křesel, ale jednání o společné vládě se Směrem odmítly. Fico je tak v podobné pozici, do níž se po volbách v Česku dostala ČSSD.
O tom, kdo bude sestavovat nový kabinet, rozhodne prezident Ivan Gašparovič. Ještě před volbami přitom uvedl, že dá nejprve šanci vítězné straně - tou je Ficův Směr. Zisk téměř 35 procent hlasů označil Fico za úspěch. "Budeme proto usilovat o sestavení vlády, budeme dělat všechno pro to, aby byl Směr dominantním subjektem kabinetu," řekl Fico. Jeho strana si po čtyřech letech ve vládě polepšila oproti minulým volbám o několik procent. Fico se dlouhodobě drží na čele žebříčku oblíbenosti politiků.
ČTĚTE TAKÉ: Fico zvítězil, pravice má ale na Slovensku většinu
Fico manželce radil za plentou, té pak chyběl lístek
Pro společný kabinet by dosavadní premiér musel získat některé ze středopravých uskupení. Kromě SDKU-DS jde o novou stranu Svoboda a Solidarita (SaS), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a dalšího nováčka, stranu Most-Híd. "Vystoupili jsme před voliče jako alternativa, byl by to podvod na voličích. Nabízeli jsme jim ve volbách jiný příběh," uvedla ale jednička kandidátky SDKU-DS Iveta Radičová.
Podobně reagovali lídři dalších tří stran. "Strana Most-Híd je připravena vstoupit do středopravé koalice. Stále držíme naši linii, že se Směrem nebudeme (o společné vládě) jednat," prohlásil předseda strany Most-Híd Béla Bugár. Pravděpodobnější tak je, že se zmíněné čtyři strany spojí a vytvoří společnou vládu. Ve stopadesátičlenné Národní radě totiž obsadí 79 křesel.
"Pokud se dohodnou a sestaví vládu, nemůžeme s tím nic dělat. Když nás pošlou do opozice, půjdeme do opozice. S naším zastoupením v parlamentu ale musí počítat, že budeme velmi tvrdou opozicí," varoval Fico. Nehodlá prý zdržovat, pokud se bude zdát, že jeho Směr opravdu nemá šanci najít pro koalici partnera a tím i většinu v parlamentu. "Bude to období nestability. Ten slepenec nemá šanci na přežití. Více než rok jim nedáváme," poznamenal premiér na adresu rýsující se pravicové koalice.
"Je to po dvaceti letech konec mečiarismu na Slovensku," komentovala výsledek voleb Radičová. Právě o ní se hovoří jako o žhavé kandidátce na novou slovenskou premiérku.
Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) Vladimíra Mečiara, kdysi nejoblíbenějšího slovenského politika, ve volbách propadla. Získala 4,3 procenta hlasů, a nedostala se tak do parlamentu. Tím se zkomplikovala i situace Směru. Právě s populistickou LS-HZDS a s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Fico dosud vládl.
"Napáchali dost a pan Mečiar by měl po dvaceti letech konečně odejít do důchodu," uvedl Richard Sulík, předseda strany Svoboda a Solidarita, která by se dala přirovnat k českým Věcem veřejným, avšak s větším důrazem na ekonomická témata.
Mečiar výsledky voleb dosud nekomentoval, zatímco celé vedení Strany maďarské koalice (SMK), která rovněž parlament opouští, rezignovalo na stranické funkce. Nacionalistická SNS se sice do parlamentu dostala, ale výrazně oslabila. "Je mi z toho jen velmi smutno, smutno ze Slováků. Ale jaký národ, taková vláda. A všichni budeme plakat - krvavé slzy," řekl novinářům šéf SNS Ján Slota, který je znám svými výpady vůči Maďarsku nebo Romům.
Vizitky dvou nováčků ve slovenském parlamentu |
| Most-Híd - Strana vznikla v červenci 2009. Její hlavní postavou je někdejší dlouholetý předseda Strany maďarské koalice (SMK) Béla Bugár, který loni v červnu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany, reprezentovaným předsedou Pálem Csákym. - Strana se chce zejména snažit o spolupráci a usmíření mezi Slováky a Maďary. Její cíle zahrnují zabezpečení rovného soužití všech občanů na Slovensku bez ohledu na národnost, náboženské vyznání či sexuální orientaci. Hodlá též prosazovat sociální jistoty pro mladé rodiny, seniory a lidi dočasně nezaměstnané. - V hospodářském programu má mimo jiné zjednodušení podnikatelského prostředí, efektivnější spolupráci podnikatelů s výzkumnými centry či podporu malých a středních podnikatelů. - Předsedou strany je Béla Bugár, místopředsedy Edita Pfundtnerová, Rudolf Chmel, Zsolt Simon a Ivan Švejna. - Strana měla v dosavadním parlamentu zastoupení díky poslancům, kteří k ní přešli z SMK (ta se nyní do parlamentu nedostala). - V letošních volbách získala strana 8,12 procenta hlasů, lístek jí dalo 205 538 voličů a v parlamentu bude mít 14 zástupců. - Béla Bugár (narozen 7. července 1958 v Bratislavě) je vystudovaný strojní inženýr; má maďarskou národnost. V Národní radě zasedl poprvé v roce 1992. Předtím byl dva roky poslancem Federálního shromáždění za Maďarské křesťanskodemokratické hnutí (MKDH). Od vzniku SMK v roce 1998 byl až do března 2007 jejím předsedou. V letech 2002 až 2006 byl místopředsedou parlamentu, později členem výboru pro obranu a bezpečnost. Svoboda a Solidarita (SaS) - Strana s liberálním programem, kterou loni založil jeden z autorů slovenské daňové reformy Richard Sulík. Ten v minulosti radil kromě slovenských ministrů financí i někdejšímu českému poslanci a exministru financí Vlastimilu Tlustému. - Ustanovující kongres strany se konal v březnu 2009. Předsedou se stal Richard Sulík a místopředsedy Jozef Mihál, Juraj Miškov a Ľubomír Galko. - Do povědomí veřejnosti vstoupila SaS mimo jiné požadavkem vypsat referenda o snížení počtu poslanců, omezení poslanecké imunity či zrušení koncesionářských poplatků. - Letos ji volilo 12,14 procenta lidí, získala 307 287 hlasů a v parlamentu bude mít 22 představitelů. V loňských volbách do Evropského parlamentu skončila SaS těsně pod hranicí vstupu s 4,71 procenta hlasů. - Richard Sulík (narozen 12. ledna 1968) pobýval od sedmé třídy základní školy v západním Německu, kde vystudoval fyziku na Technické univerzitě v Mnichově a podnikovou ekonomii na univerzitě tamtéž. V roce 2008 absolvoval ekonomii na Ekonomické Univerzitě v Bratislavě. V roce 1991 založil firmu FaxCOPY, a.s., v jejímž čele stál do roku 2001. Od roku 2002 působil pět let na ministerstvu financí, mj. jako poradce pro daňovou reformu. V letech 2005 až 2006 radil též ministryni sociálních věcí Ivetě Radičové. Od roku 2004 byl dva roky ředitelem pro restrukturalizaci firmy OLO a.s., která se stará v Bratislavě o odvoz a likvidaci odpadu. |
Foto: ČTK
