Fico vs. Kiska. Slováci rozhodují o novém prezidentovi
Zahraničí
29. 3. 2014 07:05
Andrej Kiska a Robert Fico při televizní debatě.
Slováci v sobotním druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb vybírají novou hlasu státu. Více než čtyři miliony oprávněných voličů určí, zda se do čela země postaví současný levicový premiér Robert Fico, nebo podnikatel Andrej Kiska. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Průběžné výsledky by měl slovenský statistický úřad zveřejnit v noci na neděli. Funkční období dosluhujícího prezidenta Ivana Gašparoviče skončí v polovině června.
"Hlasuji v každých volbách. Alespoň takto mohu ovlivnit, co se stane s naší zemí," řekla asi čtyřicetiletá Jana, která zamířila do jedné z volebních místností ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. Mnoho Slováků přišlo hlasovat už krátce po zahájení voleb v 7 hodin. Někteří tvrdili, že pak vyrazí na nákupy, do přírody nebo využijí slunečné počasí na práci v zahrádkách.
Politologové ani sociologové si netroufli odhadnout, který z obou finalistů volby nového prezidenta má šanci získat více hlasů. První kolo v polovině března sice vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo.
V případě Ficova úspěchu by se slovenským prezidentem poprvé od rozdělení československé federace na konci roku 1992 stal premiér, který tuto funkci právě zastává. V praxi by to znamenalo demisi Ficovy jednobarevné vlády sociálních demokratů. Člen kabinetu podle slovenské ústavy totiž přestává vykonávat svou dosavadní vládní funkci už zvolením hlavou státu, a nikoli až složením prezidentského slibu.
Nicméně případný odchod nynějšího kabinetu by rozhodně neznamenal konec vlády Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Její poslanci totiž mají v nynější Národní radě pohodlnou většinu 83 ze 150 křesel.
V novodobé historii pětimilionové země se také nestalo, aby prezidentem byl zvolen kandidát bez předchozích zkušeností v politice. Šanci změnit tento stav má milionář Kiska, který zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem a který pak založil nadaci. "Je to jiné, když najednou člověk zaškrtává sám sebe. Můj hlas se počítá, ale doufám, že bude volit mnoho lidí a že těch hlasů bude dost," řekl podle sdělovacích prostředků Kiska, který hlasoval v rodném Popradu.
Současný prezident Gašparovič je v úřadu druhé pětileté funkční období. Jako prvnímu prezidentovi se mu v roce 2009 podařilo úřad obhájit. V letošních volbách nekandidoval, protože třetí mandát v řadě mu ústava nedovoluje. "Každý ví, jak jsem volil. Volil jsem proto, že tomu kandidátovi důvěřuji kvůli jeho schopnostem, kvůli jeho pracovitosti a odpovědnosti," řekl novinářům Gašparovič, jenž v předvolební kampani podpořila Fica.
Gašparovič znovu vybídl Slováky, aby se zapojili do rozhodování o nové hlavě státu. V prvním kole do volebních místnosti přišlo 43,4 procenta oprávněných voličů. Volební účast tak byla nejnižší od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999.
Otevřeně se proti zvolení Fica postavil slovenský deník Sme, s nímž má premiér dlouhodobě napjaté vztahy. List ve čtvrtečním vydání otiskl na titulní stránce karikaturu Fica s nápisem "I ty mě můžeš zastavit!". V doprovodném komentáři šéfredaktor Sme Matúš Kostolný napsal, že Fico se pokouší ovládnout celé Slovensko. "Má předsedu parlamentu, sám je premiérem a nyní by chtěl být prezidentem. Tolik moci v jedné hlavě, to je nebezpečné i u větších demokratů, než je on," dodal.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Hlava státu z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony. V přímé volbě budou Slováci vybírat hlavu státu počtvrté. V roce 1999 si zvolili Rudolfa Schustera a pak dvakrát za sebou Ivana Gašparoviče.
Exkomunista proti filantropovi
Robert Fico (28 procent hlasů v 1. kole)
Datum a místo narození: 15. září 1964 v Topoľčanech Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě; postgraduální studium v Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd (titul doc. od 2002) Stranická příslušnost: Směr-sociální demokracie (Směr-SD, od 1999); v minulosti byl členem Strany demokratické levice (SDL, 1990-99) a Komunistické strany Slovenska (1987-1990) Současné funkce: předseda strany Směr-SD (od 1999), předseda vlády SR (od dubna 2012) Kariéra: vědeckovýzkumný pracovník pro oblast trestního práva v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti SR (1986-1995, od roku 1992 zástupce ředitele); poslanec Národní rady SR (poprvé zvolen 1992, jako člen vlády mandát neuplatňuje); zástupce SR při Evropské komisi pro lidská práva a Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku (1994-2000); člen stálé delegace Národní rady SR v parlamentním shromáždění Rady Evropy (1994-2005); předseda poslaneckého klubu SDL (1994-96); místopředseda SDL (1996-99); předseda poslaneckého klubu Směr-SD (2002-06); pozorovatel Národní rady SR v Evropském parlamentu (2002-04); předseda vlády (2006-10, znovu od 2012); místopředseda parlamentu (2010-12) Rodina: ženatý, s manželkou Svetlanou má syna Michala - Je dlouhodobě nejoblíbenějším slovenským politikem, zároveň podle pozorovatelů rozděluje společnost do dvou táborů. - Jeho soupeři v prezidentských volbách opakovaně upozorňují na fakt, že v případě Ficova vítězství bude strana Směr-SD ve svých rukou koncentrovat nebývalou moc (už má post premiéra i šéfa parlamentu). - Je autorem odborných článků a publikací v oblasti trestního práva. - V létě 2006 stanul v čele koaliční vlády, kterou vytvořil jeho Směr-SD, dále Hnutí za demokratické Slovensko expremiéra Vladimíra Mečiara a nacionalistická Slovenská národní strana. Směr-SD vyhrál i volby v červnu 2010, Ficovi se ale nepodařilo sestavit vládu, takže jeho strana strávila následující dva roky v opozici. Od jara 2012 stojí v čele vlády, kterou tvoří zástupci Směru-SD a nestraníci. - V prvním kole volby získal 28 procent hlasů, což bylo méně, než naznačovaly průzkumy. Jeho nejvážnější konkurent Andrej Kiska za ním zaostal jen o čtyři procentní body. - Po vyhlášení výsledků prvního kola tvrdil, že v případě neúspěchu nehodlá odejít z politiky. O týden později podle slovenských médií prohlásil, že pokud ve druhém kole nezíská dostatečnou podporu svých voličů, zváží další působení v politice.
Andrej Kiska (24 procent hlasů v 1. kole)
Datum a místo narození: 2. února 1963 v Popradu Vzdělání: elektrotechnická fakulta Slovenské technické univerzity v Bratislavě Stranická příslušnost: nestraník; před rokem 1989 podle svých slov uvažoval o vstupu do KSS Současné funkce: podnikatel, filantrop, zakladatel neziskové organizace Dobrý anděl Kariéra: po vysoké škole pracoval jako projektant, počátkem 90. let odjel na 18 měsíců pracovat do USA, po návratu na Slovensko začal podnikat. V roce 1996 založil a společně s bratrem několik let řídil společnosti Triangel a Quatro, které nabízely mimo jiné katalogový prodej spotřebního zboží a financování nákupů v obchodech na splátky. Po jejich prodeji v roce 2005 se rozhodl věnovat charitativní činnosti. V roce 2006 založil společně s Igorem Brosmannem neziskovou organizaci Dobrý anděl, která na Slovensku i v ČR poskytuje pomoc rodinám, jež se dostaly do finančních problémů v důsledku závažné nemoci jejich dítěte. Rodina: podruhé ženatý, čtyři děti (z každého manželství dvě) - Svou kandidaturu oznámil už na podzim 2012. Tehdy byl veřejnosti spíše neznámý, ale díky rozsáhlé kampani vstupoval do prvního kola volby jako nejpravděpodobnější soupeř favorita voleb, premiéra Fica. - Svou kampaň založil na kritice politiků za to, že nenaplnili své sliby a že hlavou státu by se měla stát osoba se zkušenostmi z reálného života. - V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie. - Protivníci mu vytýkají, že je politicky nezkušený. - Odpůrci tvrdí, že zbohatl poskytováním předražených půjček. Jeho protikandidát Robert Fico prohlásil, že Kiska je kvůli svým někdejším podnikatelským aktivitám lichvář. Kiska to důrazně odmítl a podal na Fica trestní oznámení za pomluvu. - Podle Fica má prý blízko k scientologické církvi a představuje tak bezpečnostní riziko. Kiska příslušnost k této církvi popřel. - Je akcionářem nebankovní společnosti TGI Money, která v Česku poskytuje úvěry. Podle svých slov se ale na řízení společnosti aktivně nepodílí. Slovenský list Pravda napsal, že firma TGI Money poskytuje úvěry za podmínek, které slovenské soudy označily za nezákonné.
Politologové ani sociologové si netroufli odhadnout, který z obou finalistů volby nového prezidenta má šanci získat více hlasů. První kolo v polovině března sice vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo.
V novodobé historii pětimilionové země se také nestalo, aby prezidentem byl zvolen kandidát bez předchozích zkušeností v politice. Šanci změnit tento stav má milionář Kiska, který zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem a který pak založil nadaci. "Je to jiné, když najednou člověk zaškrtává sám sebe. Můj hlas se počítá, ale doufám, že bude volit mnoho lidí a že těch hlasů bude dost," řekl podle sdělovacích prostředků Kiska, který hlasoval v rodném Popradu.
