Francouzská tradiční pravice má po předvolebních soubojích svého kandidáta na prezidenta. Poslední průzkumy naznačují, že se bývalý premiér François Fillon střetne na jaře o funkci v čele státu v druhém kole s šéfkou nacionalistů Marine Le Penovou. Přestože se obecně předpokládá, že by proti ní měl získat podporu centristů a v části levicového politického spektra, jeho ekonomické plány naznačují, že může pro voliče vypadat jako daleko větší radikál než samotná Le Penová.
Podle deníku Le Monde Alexandra Lemariého je pro Fillona hlavním nebezpečím, že se mu nepodaří zmobilizovat voliče z chudších společenských vrstev. Fillon plánuje propuštění půl milionu úředníků a posun věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let. Také chce prodloužit regulérní týdenní pracovní dobu z 35 na 39 hodin ve státních službách a rovněž zrušit bezplatné lékařské úkony. To může být pro sociálně znevýhodněné voliče nestravitelné sousto.
Národní fronta Le Penové to pochopila a od Fillonova nedělního vítězství v takzvaných primárkách na to začala intenzivně poukazovat. A všímá si toho i strana Republikáni, která předvolbu jednotného pravicového kandidáta zorganizovala.
Republikánský politik Henri Guaino v rozhlasové stanici Europe 1 řekl, že Fillonovo zvolení je "velmi dobrou zprávou pro Národní frontu, protože s takovýmto programem nebudou nižší a střední vrstvy pro takovou pravici hlasovat".
Le Penová jako recept na hospodářské potíže nabízí mimo jiné konec stmelování Evropské unie a postupné obnovení bariér s cílem chránit francouzskou produkci, která čelí levnější zahraniční konkurenci. Doufá přitom, že její vizi pomohou předpokládaná ochranářská opatření ze strany čerstvě zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
