Francie se chystá na další volby, Sarkozy "zlobí"

Nedělním vyhlášením výsledků prezidentských voleb začala de facto ve Francii kampaň k volbám dalším, tentokrát parlamentním, které budou 10. a 17. června. Rozhodne se v nich o tom, zda se nově zvolený pravicový prezident Nicolas Sarkozy bude moci opírat o solidní parlamentní většinu, kterou potřebuje k uskutečnění svých ohlášených reforem.

Sarkozyho dosud vládní strana Svaz pro lidové hnutí (UMP) předpokládá, že jasné vítězství v prezidentských volbách vytvořilo dynamiku, která vyústí ve vítězství i ve volbách parlamentních.  

Pro její nové vítězství by mluvil i pohled do historie francouzské páté republiky. Pokaždé, když byly parlamentní volby uspořádány v těsném závěsu za prezidentskými, vyhrál v obojích stejný tábor. Tak tomu bylo v letech 1981, 1988 i 2002.

Sarkozy nevhodně slavil 

Už první kroky nově zvoleného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho - oslava vítězství a odpočinek na jachtě bohatého podnikatele - ale vyvolaly ve Francii polemiku. Poražená levice poukazuje na rozpor mezi touto okázalostí a Sarkozyho předvolebními proklamacemi o "Francii, která vstává brzo do práce" a i v táboře vítězné pravice jsou znát určité rozpaky.

Konzervativec Sarkozy, který v neděli jasně porazil socialistku Ségolene Royalovou, oslavil vítězství v luxusní restauraci Fouquet's na Champs Elysées, noc na pondělí strávil s rodinou v přilehlém hotelu, který je součástí téhož podniku, patřícího přátelům jeho rodičů, a v pondělí ráno zmizel. Byl objeven na Maltě. Odletěl tam letadlem miliardáře Vincenta Bollorého a ubytoval se na jeho jachtě. Do Paříže se vrací ve středu večer.

Levici tím Sarkozy dodal náboje k novým salvám. "Problém je styl této dovolené a to, že se neví, zda to neplatí stát," prohlásil první tajemník Socialistické strany François Hollande a připomněl někdejší luxusní dovolenou prezidenta Jacquesa Chiraka na Réunionu.

Socialistický poslanec Jean-Marie Le Guen se zase ptá, zda je normální, aby si příští prezident nechával platit dovolenou bohatými podnikateli, kteří možná očekávají vděk. Podle senátora téže strany Jean-Luka Mélenchona "to bylo jasné předem - Sarkozy nikdy neřekl, že bude prezidentem chudáků. Je to prezident burzy".

Přípravy na volby 

Vedení vládnoucí UMP se přípravou voleb začalo zabývat už v pondělí. Podle jeho činitelů chce dát UMP do voleb dohromady "co nejširší prezidentskou většinu", která by zahrnovala i centristické, ba dokonce i levicové osobnosti ochotné podpořit uskutečnění Sarkozyho programu. Řada centristických politiků už tuto ochotu projevila, z levice jen bývalý tajemník Socialistické strany pro ekonomické otázky Eric Besson, označovaný teď svou bývalou stranou za zrádce.

Socialistická strana (PS) je v obtížnějším postavení, už kvůli psychologickému efektu porážky své kandidátky Ségolene Royalové. Navíc není jasně vyřešen problém linie a vedení kampaně. Obojím se bude v sobotu zabývat národní rada, která je jejím nejvyšším orgánem strany mezi sjezdy. Je zřejmá snaha potlačit teď rozpory a zachránit ve volbách, co se dá.

První dva průzkumy, které se zabývaly vyhlídkami stran pro parlamentní volby, dávaly UMP naději na získání 34 až 35 procent hlasů, socialistům věštily 29 až 30 procent. Patnáct procent by prý mohla získat Demokratická strana, jejíž vytvoření má centrista François Bayrou oznámit ve čtvrtek, a osm až deset procent krajně pravicová Národní fronta.
Bayrouova nová strana je velká neznámá. Bayrou, který v prvním kole prezidentských voleb získal 18,6 procenta hlasů, ji chce vytvořit na základě svého dosavadního Svazu pro francouzskou demokracii (UDF). Osud této dosavadní strany je zatím nejasný. Plných 22 z 29 poslanců UDF ve volbách v rozporu s Bayrouem podpořilo Sarkozyho a o většině z nich se předpokládá, že se přikloní k nově vytvářené prezidentské většině. Centristům tak hrozí rozštěpení.

Nový parlament by měl podle mluvčího Sarkozyho volební kampaně Xaviera Bertranda už od léta začít projednávat některé Sarkozyho návrhy, u nichž je možné očekávat velké kontroverze. Jde třeba o uzákonění minimální služby v dopravě i během stávek nebo zrušení speciálních penzijních režimů pro některé kategorie zaměstnanců.
Teď má UMP z 577 křesel v Národním shromáždění 351, socialisté 142 a centristé a jejich spojenci 29.

Polemika kolem maltského výletu nového prezidenta vypukla v době, kdy trvají pouliční protesty proti Sarkozyho vítězství. Znovu při nich přichází na pořad neslavná francouzská specialita pálení aut. Jen za první dvě noci jich bylo spáleno na tisíc. Při předloňských bouřích na předměstích jich bylo za tři týdny devět tisíc. Sarkozy se prezidentské funkce ujme 16. května.

Foto: AP