Dva týdny po vítězství pravicového kandidáta Nicolase Sarkozyho v prezidentských volbách začala v pondělí ve Francii kampaň k volbám parlamentním, které budou 10. a 17. června. Průzkumy ukazují, že pravice by mohla potvrdit, nebo dokonce ještě zvýraznit nadvládu, kterou má nad Národním shromáždění od roku 2002.
Pravice jde do voleb povzbuzena Sarkozyho jasným vítězstvím a do ruky jí hraje také časová blízkost obojích voleb. Není totiž pravděpodobné, že by voliči změnili postoje v tak krátké době, během níž navíc nová vláda nebude mít ani čas si je případně znepřátelit bolestnými reformami.
Tři průzkumy z posledních dnů ukázaly, že kandidáti pravicového vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP) a ti, které UMP podpoří, by z 577 poslaneckých křesel mohli získat 316 až 415. Teď má UMP 350 a se spojenci 359 křesel. Socialistům, jejichž kandidátka Ségolene Royalová v prezidentských volbách neuspěla, dávají průzkumy naději na 137 až 200 křesel proti nynějším 141. Značný pokles věští průzkumy komunistům a hlavně centristům, jejichž vůdce Françoise Bayroua většina jeho poslanců opustila a bude kandidovat s podporou UMP. V parlamentu by si měli minimální zastoupení zachovat Zelení a nacionalistické Hnutí pro Francii, naopak bez šancí je znovu krajní pravice kolem Jeana-Marie Le Pena.
Sarkozy svěřil vedení volební kampaně pravice premiérovi Françoisu Fillonovi, jehož jmenování, jakož i jmenování vlády, se setkalo s převážně příznivou odezvou. Fillonovým heslem je neochabnout v úsilí a zajistit vládě pohodlnou parlamentní většinu, kterou bude potřebovat k prosazení slibovaných reforem, z nichž některé nepochybně povedou ke konfliktům. Fillon to zdůraznil už při své první "volební" cestě do oblasti Sarthe, kde bude také kandidovat.
Porážka socialistů by mohla způsobit ve straně rozkol
Levice jde do voleb s cílem zachránit, co se dá. Porážka Royalové znamenala tvrdý úder jejím ambicím, zvlášť po jasných vítězstvích socialistů v krajských a místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Za nynější situace zdůrazňují socialisté potřebu vytvořit aspoň minimální protiváhu Sarkozyho pravici, jejíž absolutní nadvláda by podle nich byla škodlivá pro demokracii. Údajnou nebezpečnost "Sarkozyho státu" ovšem levice zdůrazňovala už před prezidentskými volbami a neuspěla.
Pro socialisty jsou parlamentní volby těžkým testem. Kvůli nim bylo odloženo vyřizování účtů za neúspěch ve volbách prezidentských. Pokud by strana utrpěla zvlášť výraznou porážku, vnitřní rozpory by se ještě prohloubily.
O 577 poslaneckých míst usiluje přes 7500 kandidátů, asi o tisíc méně než v roce 2002. Dnes zahájená kampaň se týká prvního kola. Skončí 8. června. Aby byl kandidát zvolen už v prvním kole, musí získat absolutní většinu odevzdaných hlasů, která musí zároveň tvořit nejméně čtvrtinu voličů zapsaných v daném obvodu. Není-li rozhodnuto v prvním kole, střetnou se ve druhém ti, kteří v daném obvodu získali hlasy nejméně 12,5 procenta zapsaných voličů. K vítězství pak stačí poměrná většina.
Kampaň k druhému kolu začne hned druhý den po kole prvním, tedy 11. června, a potrvá do 15. června.
Foto: AP
