Francouzský expert: IS vítá růst islamofobie po útocích

Růst evropské islamofobie, který je možné čekat po pátečních teroristických útocích v Paříži, samotnému Islámskému státu (IS) vyhovuje, míní francouzský politolog Thibault Muzergues. Jedním z deklarovaných cílů této organizace je totiž v zemích, které nevnímá jako "tradičně islámské", vyvolat u tamních menšin pocit, že Západ jako celek muslimům ubližuje a podpora Islámského státu je proto jedinou možnou a legitimní obranou.

Podle Muzerguese je v této chvíli třeba být velmi opatrný při vyvozování konkrétních závěrů z toho, že na místě útoků byl údajně nalezen pas syrského uprchlíka. "Hlavní věcí bohužel je, že organizátoři a většina aktérů těchto útoků byli zřejmě lidé s francouzským nebo belgickým občanstvím," upozornil. Muzergues je evropským spolupracovníkem Mezinárodního republikánského institutu (IRI), v telefonickém rozhovoru ale zdůraznil, že nemluví jménem této instituce.

Islámský stát se podle politologa snaží v Evropě - ale také v Libanonu - otevřít další fronty, aby svým protivníkům zkomplikoval situaci ve chvíli, kdy se v Sýrii a Iráku dostal vojensky do potíží. Kurdští bojovníci se za letecké podpory západních zemí dostávají do strategického města Sindžáru.

Právě silnější podpora místních sil v boji s IS by podle Muzerguese měla být jednou z cest, jak Francie a Západ mohou na páteční útoky reagovat. Francouzský prezident François Hollande je označil za válečný akt a dal najevo, že jeho vláda to nenechá bez odezvy. "Je to politické prohlášení. Dosud se takovým výrazům vyhýbali, aby neznepokojovali veřejnost. Ale v zásadě je to konstatování reality," míní politolog.

Nebezpečí terorismu v Evropě by tak podle něj mohly zmenšit reálné úspěchy v likvidaci výcvikových táborů IS v Sýrii a Iráku.

Dalším aspektem, který bude stát francouzské a belgické úřady mnoho času, peněz a úsilí je podle Muzerguese nutnost "dedžihádizovat" stovky vlastních mladých občanů. Jako příklad uvádí jediného dosud identifikovaného útočníka z pátku, který je francouzským občanem už ve třetí generaci a před svou cestou do Sýrie byl v policejním hledáčku pro drobné přečiny. "Nic z toho není nového, je to typický vývoj," upozornil.

Země proto musí najít funkční způsob jak tyto osoby rychle identifikovat, sledovat jejich konání a snažit se je vrátit zpět do komunity a společnosti. Zjevnou chybou podle něj bylo "krmení bestie", když se v minulosti země Blízkého Východu - ale také evropské státy jako Francie - snažily "svých" islamistických fanatiků zbavit tím, že jim umožňovaly odcestovat do krizových oblastí jako je Afghánistán či Irák v naději, že tam budou zabiti či už se nikdy nevrátí.

Do celé problematiky je podle něj navíc v médiích i povědomí evropské veřejnosti zamotána nynější uprchlická krize. "Realitou je, že migrace má celkem málo společného s tím, co se v Paříži stalo. Zároveň je ale dobře snažit se omezit rizika s ní spojená," míní politolog.

Bez ohledu na pařížskou tragédii je podle něj třeba, aby evropští politici přestali z migrační krize "ždímat emoce" a realisticky občanům řekli, že proud uprchlíků je tak velký, že jej nelze zcela zastavit. "Je však možné jej dostat pod kontrolu. A to je nutné udělat už proto, aby se co nejvíce omezila i případná bezpečnostní rizika," připouští Muzergues.