Francouzskou Socialistickou stranu čeká v neděli první kolo výběru kandidáta do prezidentských voleb na jaře 2012. I favorizovaný François Hollande vzhledem k roztříštěnosti hlasů mezi šest adeptů těžko získá přes padesát procent hlasů, a tak se počítá s druhým kolem 16. října. Hovoří se o primárkách v americkém stylu, protože se poprvé podobného hlasování ve Francii mohou účastnit nejen registrovaní členové strany, ale prakticky kdokoliv.
Dát svůj hlas může přijít do připravených deseti tisíc volebních místností každý registrovaný volič, který se zde podpisem přihlásí k levicovým myšlenkám a zaplatí příspěvek jedno euro. Počet voličů je tak těžké předem odhadnout. Socialisté doufají, že to bude kolem milionu lidí. Podle některých nezávislých průzkumů by to ale mohly být až čtyři miliony.
Jak na eurokrizi
Význam primárek umocňují také výsledky posledních průzkumů, podle kterých si většina francouzských voličů přeje, aby volby v příštím roce vyhrál levicový kandidát. Podle komentářů se tak ekonomický program francouzských socialistů může stát velmi významným faktorem v řešení krize se zadlužeností v Evropě.
Hlavní uchazeči o prezidentskou kandidaturu za francouzskou Socialistickou stranu před primárkami kromě jiného slíbili, že v případě vítězství budou více regulovat banky, zvýší daně bohatým lidem a dodrží mezinárodní závazky Francie i úsporná opatření ke snížení státního deficitu v zemi. Chtějí ale vrátit věk pro odchod do důchodu na 60 let.
O socialistické kandidátce se podle průzkumů a komentářů rozhodne mezi sedmapadesátiletým bývalým šéfem socialistů Françoisem Hollandem a současnou jednašedesátiletou předsedkyní strany Martine Aubryovou. V posledním průzkumu před prvním kolem jí dávalo hlas jen asi 28 procent levicových voličů, zatímco pro Hollanda bylo kolem 43 procent. Vzhledem k podobě primárek je však boj mezi těmito osobnostmi stále otevřený.
Vysoká účast by podle vedení socialistů vytvořila ihned potřebnou dynamiku kolem jejich prezidentského kandidáta, který by tak získal náskok před dosavadní hlavou státu Nicolasem Sarkozym. Tento pravicový politik se zatím nevyjádřil, ale s jeho snahou získat příští rok druhý pětiletý mandát se všeobecně počítá.
Větší počet hlasů, ale těžko největší, by v primárkách socialistů mohla získat i neúspěšná kandidátka z prezidentských voleb v roce
Úspěch v primárkách se naopak dlouho jasně předvídal bývalému socialistickému ministrovi a renomovanému ekonomovi Dominiqueovi Straussi-Kahnovi, kterého však nedávný sexuální skandál v USA připravil o post šéfa Mezinárodního měnového fondu i o zapojení do volebního klání ve Francii.
Sarkozyho konec?
"Nemám rád přemrštěné bohatství, nemám rád neslušně vysoké příjmy, nemám rád sobectví," řekl v nedávné televizní debatě socialistických zájemců o prezidentskou kandidaturu Hollande. Stejně jako jeho straničtí soupeři slíbil, že bude posilovat bezpečnost v zemi a sníží věk pro odchod do důchodu a rovněž nezaměstnanost, hlavně mladých lidí.
Výsledky prvního kola mají být oznámeny v neděli po jedenácté večer.
Hlavním soupeřem socialistického kandidáta v prezidentských volbách bude kandidát vládního pravicového Svazu pro lidové hnutí (UMP), tedy nejspíš Sarkozy. Zisk mnoha hlasů se ale předvídá i krajně pravicové Národní frontě. Její šéfka Marine Le Penová by podle některých průzkumů mohla dokonce postoupit do druhého kola na úkor kandidáta UMP.
UMP se stále vzpamatovává z historické porážky v senátních volbách před několika týdny. Vítězství opoziční levice v dosud tradičně pravicové horní komoře totiž může ovlivnit i výsledky prezidentských voleb. Francouzská levice má v Senátu většinu po více než padesáti letech, poprvé za páté republiky.
Podle posledních průzkumů by Francouzi v Elysejském paláci, sídle hlavy státu, raději viděli představitele levice v čele se socialisty, kteří se netají svým optimismem. Do dvoukolových prezidentských voleb 22. dubna a 6. května je však příliš daleko na to, aby se jejich výsledek dal seriózně předvídat.
