Státy skupiny G8 se na summitu v německém Heiligendammu dohodly do roku 2050 podstatně snížit emise skleníkových plynů, které urychlují oteplování ovzduší. Přitom se zavázaly při stanovování definitivního cíle "brát vážně v úvahu" rozhodnutí EU, Kanady a Japonska, které slíbily snížit emise o polovinu. Německá kancléřka Angela Merkelová označila dosažený výsledek za velký úspěch.
"Cíl prosazovat snížení emisí skleníkových plynů v tomto poměru, jak navrhly evropské země, byl přijat státy G8 jako celkem," řekla kancléřka, jejíž země summit hostí. Země G8 jsou připraveny udělat vše pro to, aby tyto cíle byly dosaženy, a vyzývají také ekonomiky velkých rozvojových zemí, aby se na této snaze podílely.
Dohoda podle Merkelové jednoznačně stanoví, že nejprve musí být zastaven růst dalšího vypouštění skleníkových plynů a teprve poté se přikročí k podstatnému snižování. "Názory řady zemí k této problematice doznaly vývoj," uvedla Merkelová.
Globální oteplování je v podstatné míře způsobeno lidmi. Státy G8 se proto zavazují "jednat v tomto směru rozhodně a včasně", cituje agentura DPA z dokumentu. Ochrana klimatu se musí uskutečňovat celosvětově na základě společné, ale rozdílně odstupňované zodpovědnosti a se zohledněním schopností té které země. G8 se hlásí k tomu, že rozvinuté země musejí v tomto směru razit cestu, ale jen to nebude stačit. Nezbytné je i nové úsilí ostatních zemí.
Podle Merkelové jde o "jasný signál" pro prosincovou konferenci OSN o klimatu, svolanou na indonéský ostrov Bali. "Proces OSN je odpovídajícím fórem pro celosvětové jednání o klimatu," zdůraznila Merkelová. Státy G8 se podle ní budou na konferenci zasazovat o všeobecné přijetí závazku na snížení emisí skleníkových plynů na polovinu a budou postupovat tak, aby jednání na Bali "vyústilo do jednoznačného závěru" během roku 2009. To znamená, že po vypršení dohod z Kjóta k roku 2012 by už existoval další zavazující dokument.
Podle agentury AP se na summitu nepodařilo dosáhnout konkrétnějšího výsledku hlavně kvůli odmítavému postoji amerického prezidenta George Bushe, který již předem dával najevo, že je proti konkrétním, číselně stanoveným závazkům. Přesto se do usnesení určitý konkrétní závazek dostal, a to v povinnosti "vážně uvažovat" o následování EU, Kanady a Japonska, které se rozhodly snížit emise do roku 2050 o polovinu, míní AP.
Právě tento závazek umožnil Merkelové prohlásit, že "bylo dosaženo maxima možného". Také britský premiér Tony Blair označil dosažený kompromis za "velký krok vpřed". "Poprvé máme možnost uzavřít mezinárodní dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, která by zahrnovala všechny země. To je jediný způsob, jak zahájit radikální akci ve prospěch klimatu, kterou potřebujeme," řekl Blair. "Došli jsme k myšlence, že podstatné snížení emisí je snížení o polovinu," dodal podle AFP.
Na dotaz, proč tedy o polovičním snížení nerozhodl již summit G8, jak to zprvu mnoho z nich chápalo, Blair odpověděl odmítavě. "Taková dohoda nemohla být přijata na tomto summitu. Je třeba nejdřív shromáždit celý svět kolem jednoho stolu," zdůraznil s tím, že hodně záleží i na rozvojových zemích.
Ekologické hnutí Greenpeace v první reakci označilo heiligendammský kompromis o ochraně klimatu za zklamání, protože neobsahuje konkrétní čísla. "To je absolutně málo," prohlásil mluvčí organizace Jörg Feddern. "Co potřebujeme, jsou závazné údaje. Vše ostatní není žádný úspěch, ale jen posunutí problémů do budoucnosti," řekl podle agentury DPA. Požadoval, aby poloviční snížení bylo předepsáno závazně všem zemím, a zároveň stejně závazně aby bylo zakázáno odlesňování deštných pralesů do roku 2010. Také další expert hnutí Tobias Münchmeyer prohlásil, že "představitelé G8 zklamali".
Německá ekologická organizace BUND kritizovala výsledek jako "obzvlášť hubený". Lze jej hodnotit nanejvýš jako "prohlášení o úmyslu". Místo uspokojení nad vágními přísliby je ale nyní třeba "přikročit k závazným cílům", cituje AFP z prohlášení organizace.
Foto: ČTK/AP
