Slovenský prezident
Gašparovič: Deklarace zánik Československa neurychlila
08.07.2017 11:29
Schválení deklarace o svrchovanosti Slovenska v roce 1992 v tehdejší Slovenské národní radě (SNR) rozpad společného státu Čechů a Slováků neurychlilo. V té době bylo už víceméně jasné, že Československo jako společný stát skončí. Řekl to bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič, který byl před 25 lety předsedou SNR.
"Představovali jsme si mnohem volnější federaci, než byla do té doby. Byli jsme si vědomi, že právní závaznost tato deklarace neměla, ale měla své opodstatnění - informovali jsme občany, na jakých principech bude ústava Slovenské republiky, kterou jsme v září (roku 1992) přijali," uvedl Gašparovič. Dodal, že Slovensko mělo vlastní ústavu, byť ještě bylo součástí federace.
SNR v deklaraci ze 17. července 1992 kromě jiného vyhlásila svrchovanost jako základ suverénního státu a přihlásila se k přirozenému právu slovenského národa na sebeurčení. Týž den tehdejší československý prezident Václav Havel ohlásil abdikaci.
"V té době se rodila i nová Evropa. Záleželo nám na tom, abychom té nové Evropy, která se vytvoří, byli součástí," uvedl Gašparovič, jenž byl prezidentem Slovenska v letech 2004 až 2014.
Tlak na rozdělení Československa byl podle Gašparoviče z české strany nakonec silnější. "Měl jsem dojem, že Češi byli v pozici, že něco svého ztrácejí. Vztah toho pochopení, že jsme dva národy, tam nakonec nebyl," řekl.
Společný stát Čechů a Slováků na konci roku 1992 zanikl. Podle Gašparoviče jsou ale vztahy mezi oběma zeměmi i občany nyní lepší než v minulosti.
"Jsem velmi rád, že vztahy mezi představiteli obou států jsou pozitivní a že si vzájemně dokážeme z hlediska mezinárodního postavení pomáhat. Co mě osobně ještě více těší, je, že vztahy mezi občany jsou mnohem přátelštější a upřímnější, než byly dříve," řekl slovenský exprezident.
Jednání o deklaraci o svrchovanosti rozdělilo slovenskou politickou scénu na dva tábory. Například někdejší disident Ján Čarnogurský či pozdější slovenský premiér Mikuláš Dzurinda jako poslanci SNR za křesťanské demokraty patřili k menšinového táboru sněmovny, který hlasoval proti deklaraci.
"Bylo to tak trochu zklamání z těch politických stran, které po (sametové) revoluci dominovaly. Najednou po volbách v roce 1992 ztratily své pozice. Tedy (jejich představitelé) nebyli ti, kteří s deklarací a perspektivou Slovenska přijdou, a proto naznačovali své zklamání touto formou protestu," reagoval Gašparovič na nesouhlas části poslanců SNR s deklarací o svrchovanosti.
Gašparovič v té době působil v Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara, které v roce 1992 na Slovensku přesvědčivě vyhrálo volby. O deset let později Gašparovič z HZDS vystoupil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.