9. listopad 1989. Toto datum vstoupilo do historie jako den pádu berlínské zdi. Vše ale mohlo být jinak. Symbol studené války mohl zmizet ze světa už o dva roky dříve. Potvrzuje to dokument, o kterém krátce před oslavami 25. výročí události informoval německý týdeník Der Spiegel.
Stržení zdi navrhoval v roce 1987 šéfovi východoněmeckých komunistů Erichu Honeckerovi Michail Gorbačov spolu se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem. Vyplývá to ze zápisků Ševardnadzeho spolupracovníka, na které narazil historik Wladislaw Subok z London School of Economics.
"Ostrá reakce našich přátel na tuto myšlenku," zapsal si 30. května 1987. Se sovětským vedením se zrovna vrátil z návštěvy NDR.
Podrobnosti návrhu nejsou známy. Cílem Sovětů mohlo být převzetí iniciativy před chystanou berlínskou návštěvou amerického prezidenta Ronalda Reagana. Ta byla naplánovaná na 12. června. Jeho poradci se tehdy přeli o to, zda má mluvit o sjednocení Berlína. Sovětští zpravodajci se o tom mohli dozvědět.
Vše nakonec dopadlo tak, že Reagan v Západním Berlíně vyslovil slavnou větu "Pane Gorbačove, strhněte tu zeď." Ta nakonec vydržela ještě zhruba dva a půl roku.
Jak známo, východoněmecký komunistický režim stejně jako ten československý zatvrzele odmítal jakékoli reformy. Zatímco v Polsku a Maďarsku docházelo k demokratizaci již v průběhu roku 1989, bezradní soudruzi v NDR a ČSSR se zoufale drželi moci do poslední chvíle.
Třiaosmdesátiletý Gorbačov už oznámil, že se o víkendu účastní oslav pádu betonové zrůdnosti. Při této příležitosti hodlá obhajovat politiku současného šéfa Kremlu Vladimira Putina. Je podle něj tím nejlepším člověkem pro ochranu zájmů Ruska.
