Národní fotbalové mužstvo už Gróňané mají. Světová fotbalová federace FIFA ho sice ještě neuznala, ale to se může brzy změnit. Obyvatelé největšího ostrova na světě v úterý rozhodovali o větší nezávislosti na Dánsku, která vy jednoho dne mohla vyústit v úplnou nezávislost. Jak ji má dosud spíše chudé Grónsko zaplatit? Ostrované doufají v ohromné příjmy z ropy.
Peníze na obří oslavu, která by se měla konat 21. června 2009, už vláda premiéra Hanse Enoksena naplánovala. Tehdy by měla vstoupit v platnost nová smlouva ledového ostrova s Dánskem.
Na pijatiku pod paprsky půlnočního Slunce už kabinet v Nuuku (grónská samospráva) vyhradil 1,5 milionu dánských korun (asi 200 tisíc eur), což je na nijak bohatý ostrov mnoho peněz.
K tomu je ale nutné získat nejprve pro rozšířenou autonomii podporu většiny z 39 tisíc Gróňanů, kteří můžou hlasovat. Celkem má ostrov 57 tisíc obyvatel. V 80 městech a obcích Grónska se proto v úterý otevřely hlasovací místnosti.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova podpoří. Domácí list Sermitslaq dokonce předvídá, že rozšíření autonomie podpoří 75 procent voličů.
Pokud nový zákon lidovým hlasováním projde, dostane se grónskému národu uznání v rámci mezinárodního práva a grónština se stane na ostrově oficiálním jazykem rovnocenným dánštině.
Doposud byli grónští Inuité (Eskymáci) považováni jen za jedno z etnik žijící v Dánském království. V zákoně bude zakotvena i možnost vyhlásit v budoucnu úplnou nezávislost Grónska.
Gróňané budou rovněž postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídali jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika.
Grónsko bude mít i větší poradní hlas v zahraniční politice Dánska, ačkoli právě zahraniční politika a také obrana zůstanou dál pod dánskou kontrolou a dánská královna Margrethe II. bude nadále hlavou Grónska. Ostrov si také podrží dánskou měnu.
Svůdná vůně ropy
Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa Norska. Globální oteplování navíc "pomohlo" k tomu, že těžba této suroviny by měla být snazší a levnější, než se předpokládalo.
Až začne ropa z moře prýštit, má si Grónsko podle plánu automaticky z ročních ropných zisků ponechávat 75 milionů dánských korun (255 milionů Kč) a o zbytek se rovným dílem podělí s Dánskem.
Současně ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace dosahující v současnosti 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně. V Grónsku se rovněž intenzívně pátrá po zlatu, cínu a diamantech.
Grónsko bylo dánskou kolonií od roku 1721, v roce 1953 se stalo spolu s Dánskem a Faerskými ostrovy "státním společenstvím". Na základě referenda je od roku 1979 samosprávné ve vnitřních záležitostech.
Svoboda má vysokou cenu
Kritici osamostatňování ostrova tvrdí, že grónská ekonomika na existenci bez dotací ještě není připravena. Život v Grónsku je tvrdý. Ostrov se rovněž potýká s problémem alkoholismu, nízké úrovně škol, chudobou a vysokého počtu sebevražd. Vzhledem k řídké, pouze sedmapadesátitisícové populaci nemůže podle skeptiků fungovat jako samostatný stát.
Většinu odpovědných funkcí na ostrově zastávají v současnosti Dánové, kteří v počtu sedm tisíc žijí převážně v grónské metropoli Nuuku.
Výsledky jsou očekávány kolem středečních 4.00 SEČ. Výsledek referenda není pro grónskou či dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat.
Novela by měla vstoupit v platnost v již zmíněné datum oslav, 21. června příštího roku, v den grónského státního svátku.
Foto: NASA, Profimedia, AP a Reuters
