Hamburk chce psát dějiny německé politiky. Vrcholní politici tamní Křesťanskodemokratická unie (CDU) a GAL, jak se nazývají hamburští Zelení, spolu ve čtvrtek večer podepsali koaliční dohodu. Je to první spojení černých a zelených v zemské vládě ve Spolkové republice Německo. Svým koaličním experimentem boří částečně stranický systém, jenž Německo určoval po dlouhá desetiletí.
Starosta hanzovního města Ole von Beust (fakticky zemský premiér) nešetřil po podepsání koaliční dohody v Císařském sále hamburské radnice superlativy.
Protiklady jako svoboda a bezpečnost nebo ekologie a růst (hospodářský) už neodpovídají době. Každý musí opustit ochranný zákop svých argumentací, pravil von Beust. Podle něj se to zdařilo právě v Hamburku.
CDU a GAL spolu za zavřenými dveřmi jednaly několik týdnů, aniž veřejnosti prozradily nějaké detaily. K čemu se nejspíše schyluje, tušili ale téměř všichni. Černí a zelení spolu začali koketovat už před nedávnými zemskými volbami (24. února).
Společná dohoda o vládní spolupráci má plných 65 stran, přesto zůstává většina důležitých otázek otevřených. Pro úspěch závěrečného koaličního finále museli ovšem Zelení udělat pro ně velký ústupek.
Sporný plán prohloubení Labe v Hamburku se uskuteční v plném rozsahu tak, jak to zamýšlela CDU. A sice aby řekou mohly do města bez problémů připlovat lodě o ponoru 14,50 metru.
Druhým jablkem sváru byla plánovaná výstavba uhelné elektrárny Moorburg, kterou v předvolební kampani Zelení ostře odmítali.
Konkrétní stanovisko k tomuto miliardovému projektu v koaliční dohodě zakotveno není, ale GAL mu nejspíše nebude bránit, pokud jej povolí příslušné úřady
Další ústupky Zelených, varují kritici, jsou naprogramovány. Vyplývá to už z faktu, že zatímco CDU získala ve volbách 40 procent hlasů, GAL pouhých deset.
„Nepochybně nejde o sňatek z lásky. Když se nám ale podaří prosazovat společné programy, je to začátek báječného přátelství," hodnotí černo-zelenou koalici předseda hamburské CDU Michael Freytag.
Křesťanští demokraté dosud v nejbohatším městě Německa vládli bez koaličního partnera, což jim umožňovala absolutní většina v zemském sněmu.
Ohledně nové hamburské koalice však jak v samotné CDU, tak v řadách Zelených mimo hanzovní město vládnou vedle uspokojení i zřejmé rozpaky.
Mnozí němečtí komentátoři si už měsíce hrají s myšlenkou, že černo-zelená hamburská koalice by se mohla stát vzorem nejen pro ostatní spolkové země, ale i pro sestavování příští německé vlády. Volby do spolkového parlamentu (Bundestagu) se konají už příští rok.
Německá spolková kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová se však vyjádřila k aplikaci hanzovního modelu na příští německou vládu skepticky.
Kabinetní dohoda v Hamburku bude mít na rozhodování v Berlíně podle kancléřky jen omezený vliv. Podtrhla, že černo-zelenou koalici v Berlíně vidí jako "velmi nepravděpodobnou", neboť programové průniky obou stran na spolkové úrovni nejsou velké.
Merkelová znovu zopakovala, že prioritou CDU je vytvoření koalice s liberální FDP.
Přes zmíněnou skepsi je však křesťanským demokratům zřejmě, že hamburský experiment výrazně zvětšuje jejich hrací prostor v celé republice. A Zelení jsou si vědomi, že se z nich stává žolík v politické mocenské hře.
Dalším důležitým faktorem je, že hamburskou koalicí se do jisté míry uzavírá vývoj, který začal přibližně před patnácti lety. A sice postupné otupování kdysi velmi ostrých hran, antagonismů mezi CDU a Zelenými. Pro leckteré otce zakladatele ekologicky založené partaje znamenají ovšem černo-zelené líbanky nedaleko ústí Labe do Severního moře sotva stravitelné sousto.
Foto: GAL, Reuters a CDU
